Plánované přemostění viaduktu u Hořejšího rybníka a meandrů Rokytky zdevastuje více než 20 tis. m2 přírodního parku Smetanka
Ministerstvo dopravy usiluje o výstavbu nadměrného přemostění přes stávající trať za nádražím Libeň v chráněném přírodním parku Smetanka přímo na břehu Hořejšího rybníka v křižovatce tras pěších a cyklistů a vstupu do tzv. meandrů (památkově chráněným viaduktem). VÍCE ZDE.
Praha vydala územní rozhodnutí pro projekt přemostění stávající železnice v místě památkově chráněného viaduktu u Hořejšího rybníka o délce cca 2 km a výšce zhruba 2-3x větší než je dnešní výška viaduktu. Projekt s matoucím názvem „modernizace trati“ významně ovlivňuje hodnotu místa sloužícího jako rekreační přírodní území nazývané park Smetanka. Místní se proti rozhodnutí odvolávají a kritizují neaktuálnost posouzení vlivů na životní prostředí, nejasný přínos stavby pro město a negativní dopady na rozsáhlé území v okolí mostu.
Revitalizace Rokytky i říční nivy včetně meandrizace stála desítky milionů Kč, v lokalitě byly vybudovány cyklostezky za další desítky milionů. Vzniklo naprosto unikátní přírodní území biokoridoru Rokytky, které má být necitlivě devastováno výstavbou. Vykácení 2 ha porostu včetně lesa bez náhrady, několik betonových pilířů přímo na břehu rybníka v místě křížení pěších a cyklo tras. Pikniková louka má sloužit jako staveniště, stovky aut mají brázdit napříč parkem po cyklostezkách a stezkách a stavební práce mají trvat několik let. Chcete podpořit zachování unikátního přírodního místa s nezaměnitelnou atmosférou? Napište politikům z magistrátu hl. m. Prahy, kteří o projektu rozhodli bez zapojení veřejnosti a vyhodnocení obrovských negativních dopadů na území Prahy 9. Více o petici ZDE.
Od špendlíku po lokomotivu – unikátní průvodce po areálu bývalého ČKD ke stažení
Může mít území hloubětínské betonárny smysluplné využití pro stávající i budoucí obyvatele rozvojové čtvrti Prahy 9?
Společnost Metrostav představila svůj záměr „rozvoje“ území nejen stávajícího areálu betonárny, ale i okolních rekreačních ploch.
Pět 50 metrových věží u Rokytky, volnočasový areál Triangl zmenšený na polovinu, stávající hřiště zastavěné jednou z věží, kácení zeleně břehů Rokytky a kolem cyklostezky, většina veřejných ploch v podobě soukromých střech garáží, nedořešené křížení obrovského počtu chodců a cyklistů, místo chybějících bezbariérových prostupů k Rokytce další zbytečné schody v místě vzrostlé zeleně.
A to zdaleka není celý výčet negativních dopadů na stávající obytnou čtvrť a její obyvatele!
Místní obyvatelé dotčení výstavbou v již téměř dokončené okolní čtvrti s konceptem developera vyjadřují nesouhlas. Projekt nebyl schválen, stavební povolení vydáno nebylo a žádné řízení neběží. Je tedy plně na vůli všech stran (veřejnosti, politiků a zástupců developera) se dohodnout na finální podobě využití strategického území čtvrti.
Více o záměru developera a možnosti budoucnost tohoto území ovlivnit ZDE.
Zachráníme poslední funkční halu slévárny AGMA naproti metru Kolbenova před demolicí?
Budova umístěná na takto exponovaném místě by dokonale vytvářela tzv. genia loci, a to na dohled od stanice metra s příznačným názvem “Kolbenova”. Zároveň by se skvěle hodila pro všestranné využití a doplnění nebytových reprezentativních funkcí a veřejné vybavenosti, kterou tato lokalita zatím postrádá.
Spousta z nás chodí kolem téhle krásky každý den bez povšimnutí. Slévárna AGMA z roku 1928 je poslední budovou ČKD, která stále plní svou průmyslovou funkci – slévání barevných kovů. Tušili jste, že je schovaná za vysokou zdí přímo naproti výstupu z metra Kolbenova?
Co stane, až jednou doslouží, zatím nevíme.
Nejspíše se nad ní ale stahují mračna, protože aktuálně se na půdě magistrátu rozhoduje o schválení podnětu na změnu územního plánu ze strany MČ Prahy 9 na zvýšení koeficientu zastavitelnosti v tomto území z G na I, což zvýší hodnotou pozemku pro developery a bude lákat k demolici haly.
Moc bychom si přáli, aby se tak nestalo a mohla se naplnit vize z diplomové práce Ing. arch. Alexandera Kurice – vdechnout továrně nový život v podobě společensko-obchodního centra. Rozvojové Vysočany s budoucími více než 40 000 obyvateli by si takovou unikátní a hodnotnou veřejnou budovu rozhodně zasloužily. Více se dozvíte v našem (průběžně aktualizovaném) článku.
Územní studie rozvojové čtvrti Vysočany 2024-2025
Magistrát hl. m. Prahy schválil zadání rozsáhlé územní studie pro snad největší rozvojové území Prahy. Místní spolek Rokytka žije několik let usiloval o ukotvení pravidel výstavby a koncepce tvorby jednotlivých developerských projektů, především s ohledem na infrastrukturu a kvalitu veřejného prostoru a služeb i vybavenosti.
Více se dozvíte na stránkách projektu. Aktuální informace o průběhu tvorby studie najdete v našem příspěvku na blogu. V průběhu tohoto roku očekáváme návrh řešení celé oblasti ze strany architekta studie p. Matyáše Sedláka z ateliéru m4 architekti.
Tento návrh bude následně možné připomínkovat. Sledujte naše webové a fb stránky, aby Vám neunikla tato možnost i další aktuality.
Na stránkách projektu jsou k dispozici velmi zajímavé výstupy z participativních setkání.
Jaká je situace týkající se zahrádek u parku Zahrádky?
Na počátku roku 2023 hrozila ze strany majitele zahrádek u parku Zahrádky (Klášter dominikánů) zahradám demolice těžkou technikou vedoucí ke zničení zeleně a stromů. Spolek Rokytka žije vynaložil veškeré úsilí na zastavení demolice a přesvědčení města, že pozemky je potřeba získat do rukou města a zachovat je zelené. To se nakonec podařilo.
Zastupitelé hl. m. Prahy se v březnu usnesli na tom, že se pokusí dohodnout s majitelem zahrádek (Klášter dominikánů) na směně pozemků zahrádek za jiné městské pozemky. Průběžně jsme v kontaktu se všemi zúčastněnými stranami a prozatím vše nasvědčuje tomu, že jednání probíhají bez významných komplikací. Dne 16.11.2023 vznesla naše zastupitelka Kamila Matějková dotaz na jednání zastupitelů magistrátu. Odpověď p. náměstka Hlaváčka ZDE.
Pokud by se podařilo docílit směny pozemků zahrádek u parku Zahrádky, stále zůstává naší hlavní prioritou pozemky původních zahrádek ochránit jako zeleň i v závazných a platných normách jako je územní plán.
Park Zahrádky se nachází uprostřed nově vznikající rozvojové čtvrti Vysočan, v níž má v budoucnu žít až 40 tisíc obyvatel. Středem protéká říčka Rokytka, jejíž malebná zákoutí dávají celé čtvrti jedinečný ráz. Jeho budoucnost však stále není jistá, protože velká část původních zahrádek je zastavitelná.
Vznikl na místě bývalé zahrádkářské osady, která má svou bohatou historii. Celý meandr Rokytky má úrodnou půdu, na níž lidé v minulosti pěstovali květiny i ovocné stromy.
Část zahrádek, po nichž nový park nese jméno, ještě stále přežila těžké doby útlaku a likvidace. Je tak jedinou autentickou připomínkou původu jména sousedního parku, snad kromě pár dochovaných starých jabloní a hrušní a magnolie u bistra.
Zastavitelná plocha okolí parku Zahrádky dle platného ÚP. Červeně označeno soukromé území.
Snímek z roku 1966 ukazuje velké plochy zahrádek na obou březích Rokytky.
Snímek z roku 1999
Věděli jste že…
… v zahrádkách dlouhá léta působila komunita lidí, kteří zhruba v místě dnešních zahrádek měli klubovnu a taneční parket, kde se pravidelně scházeli a společně slavili třeba narozeniny? Rádi bychom klubovnu obnovili.
… v půdě zahrádek najdete stovky až tisíce malých dutinek, kde každoročně přezimují vzácné včelky samotářky? Na jaře jich tisíce vylétnou a opylují první květy. Nejraději opylují ovocné stromy, které naštěstí ještě v zahrádkách byly zachovány a doufáme, že se nám podaří další zasadit.
… na kamenitých skalkách se tu rády vyhřívají chráněné ještěrky obecné? Rádi bychom jim zachovali oblíbené kamenné zídky.
… v tůňkách vytvořených zahrádkáři se každoročně líhnou vážky, které pak můžete vidět i v parku? Jejich blanité obaly larev můžete naleznout v zahrádkách každé jaro. Zachovejme jim tůňky potřebné k líhnutí.
