Zahrádky volají o pomoc!

Iniciativa za záchranu zahrádek jako veřejné zeleně a jejich získání do vlastnictví města a zpřístupnění veřejnosti vznikla koncem roku 2020 jako reakce na představený záměr jejich zástavby bytovými domy. Pozemky byly součástí rozsáhlého území původních zahrádkářských osad vznikajících v období 2.sv.války a po ní. Sloužily primárně zaměstnancům okolních továren a místním obyvatelům. Většina zahrádek již zanikla a poslední 1,5 ha byl i v porevolučním období aktivně osídlen zahrádkářským svazem až do chvíle, kdy restituent, dominikánská církev, rozhodl o jeho vyklizení, uzavření, demolici a zástavbě. Poslední zahrádkáři opustili zahrady na základě výpovědí na konci března roku 2023. Místní obyvatelé však nepřestali o záchranu unikátních zahrad dosud bojovat a doufají, že se podaří nakonec pozemky směnit a zachovat jako součástí zeleného centra podél říčky Rokytky, které má v budoucnu sloužit desítkám tisíc nových obyvatel vznikající obytné čtvrti.

Podrobné zpracování kauzy zástavby nenahraditelných zahrad v pořadu Nedej se! a povídání se zástupci spolku Rokytka žije a Aničkou Vinklárkovou ze spolku Arnika v podcastu A2larm o prvních 20 letech intenzivního rozvoje a revitalizace největšího pražského brownfieldu ve Vysočanech.

Zahrádky, které daly parku Zahrádky jméno, měly být definitivně po desítkách let existence vymazány z mapy a stát se namísto rozšíření stávajícího přetíženého parku dalším bytovým projektem!

NEDOVOLME TO!

Pokud neochráníme cenné území přírodních letitých zahrad, nezbyde už jediný odkaz na místní pojem „Zahrádky“, které zde fungovaly již v předválečném období, a přijdeme o jedinou a jedinečnou možnost rozšířit nedostatečný park Zahrádky, který se svými necelými 5 ha má sloužit čtvrti o 45 tis. obyvatel o velikosti přes 200 ha. Přitom všude kolem máme více než 50 hektarů k intenzivní výstavbě, kde nyní dochází k útlumu kvůli zastavení poptávky po bytech.

Jedinečné přírodní území s chráněnými živočichy, spoustou jedlých stromů a keřů, záhony i vzrostlými jehličnany, ořešáky, třešněmi, slivoněmi a jabloněmi tvoří nenahraditelnou „klimatizaci“ čtvrti. Jejich nahrazení betonovými domy bez přirozené zeleně naruší zásadně biodiverzitu i teplotní rovnováhu okolí.

MÍSTNÍ OBYVATELÉ SEPSALI SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ,

kterým vyzvali radnici MČ Prahy 9 i magistrát města Prahy, aby ochránily zelené centrum čtvrti o velikosti okresního města, a to alespoň do doby, než dojde k dostavbě okolních rozsáhlých projektů a k vyřešení palčivých problémů v infrastruktuře. Za záchranu zahrádek bojují již od počátku roku 2021.

Na podporu záchrany zahrádek, aby se mohly otevřít všem a rozšířit park Zahrádky o unikátní přírodní zahrady sepsali místní

E-PETICI

ZA ZACHOVÁNÍ ZELENĚ V ZAHRÁDKÁCH
PRO POTŘEBNÉ ROZŠÍŘENÍ PARKU!

Svůj postoj můžete napsat na info@parkzahradky.cz!

Iniciativu můžete podpořit darem na Darujme.cz.

Místní rovněž vyzývají církev jako majitele pozemků, aby zachovala nezastavitelnou část zahrádek a předala je do péče místních spolků, které jsou ochotné pozemky okamžitě převzít do správy a uhradit dosavadní nájemné. Žádají rovněž zachování zázemí pro péči o pozemky a nerealizování plánované demolice chat (původně plánována v nejcitlivější části vegetačního období jara). Vyzývali také církev k jednání s úřady a zastupiteli o alternativních řešeních.

Obyvatelé i zahrádkáři nabádají všechny kompetentní úřady pro ochranu životního prostředí, aby pomohly ochránit přírodní hodnoty a lokalitu, která je zázemím mnoha důležitých organizmů od hmyzu přes ptáky po savce.

Církev se odvolává na potřebu opravy dominikánského kláštera na Praze 1, který dalece přesahuje pouze rámec církevního objektu a klade si za cíl propojení a integraci do veřejného prostoru a nabízí přesah do kultury a umění. Jeho stav byl způsoben 100 lety zanedbané péče před navrácením církvi. Objekt je památkově chráněn a patří v rámci historického centra Prahy k světovému dědictví UNESCO.

Opravdu nenajdeme v rozpočtech Prahy či státu nebo fondech na opravy památek dostatečnou částku, abychom nemuseli obětovat v době klimatických změn a platnosti Strategie adaptace Prahy na klimatické změny, to nejcenější co máme – poslední kus nedotčené přírodní lokality o velikosti více než 1 hektaru? Přitom právě adaptační plán zdůrazňuje, že je vhodné uplatňovat opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury.

Ostatní aglomerace v okolí (Prosek, Černý Most) mají odpovídající zelené centrální plochy přesahující stávající rozlohu parku Zahrádky a přesto jsou dokonce rozšiřovány, plocha zeleně u Rokytky je dlouhodobě zmenšována na úkor stávajících i budoucích obyvatel. Přitom prodeje nových bytů se v současné době zastavily a sami developeři hlásí pozastavení výstavby nejen v této lokalitě.

Více o celé kauze Zahrádky v článku a nedávné tiskové zprávě od spolku Arnika.

Odkaz na prvotní e-petici proti nekoncepční výstavbě ve Vysočanech, kterou nahradila e-petice za záchranu zeleného centra čtvrti.

Odkaz na text petice za záchranu zahrádek jako veřejné zeleně z roku 2021, která byla předána s 2058 podpisy na magistrát HMP a následně projednána, další reakce však ze strany magistrátu do konce volebního období již nepřišla. Místní znovu žádali o reakci nově zvolené zastupitele na počátku roku 2023.

Praha 9 v minulém roce dokončila realizaci směny a také odkoupení pozemků určených k zástavbě. Dnes jsou z nich parky. Pro proluky mezi domy prosadila změnu územního plánu ze zastavitelných ploch na zeleň. Změny územního plánu probíhají v této čtvrti doslova jak na běžícím páse. V současné době je např. podán podnět na zmenšení biocentra právě o území zahrádek promítnutím do územního plánu. Proč to nejde i opačně? Případná kompenzace církvi by měla být pečlivě kalkulována, protože proběhla v době, kdy již bylo doporučeno ze strany hl. m. Prahy v rámci připravovaného úz. plánu rozhodnuto o veřejném zájmu zahrady zachovat, navíc církev zde před znárodněním vlastnila právě zahrady, a tak má z logiky věci nárok na zachování zahrad v jejím vlastnictví. Výstavba bytů může bez problémů proběhnout na okolních 50 hektarech určených aktuálně k intenzivní výstavbě.

HNÍZDĚNÍ VZÁCNÝCH A CENNÝCH VČEL SAMOTÁŘEK OHROŽUJE JAKÝKOLI ZÁSAH! V zahrádkách probíhá vždy v prvních jarných týdnech unikátní událost roku, kdy po dobu několika týdnů vylétají tisíce včel samotářek z dutinek v půdě a opylují první jarní květy. Následně vytvoří hnízda a nakladou do nich vajíčka nové generace. Více o hnízdění ve videu zde nebo zde. Vyskytují se zde i chránění čmeláci.

V pátek 31.3. 2023, ne náhodou v den, kdy zahrádky naposledy ožily místními obyvateli, kteří se sem přišli rozloučit a odklidit poslední nářadí i rostliny k přesazení do bezpečí, jen necelé 3 dny před plánovanou demolicí zahrad, která by s jistotou ohrozila místní faunu i floru, došlo k zásadnímu zlomu v rámci dlouhodobého úsilí o napravení omylů územního plánování v naší čtvrti. Developer JRD, který dosud odmítal jakákoli jednání v zájmu zachování cenného zeleného území u centrálního parku Zahrádky, přistoupil na jednání o náhradním řešení.

Podobná jednání nejsou jednoduchá, nepředpokládáme okamžitou dohodu. Nadále usilujeme o zachování provozu zahrad a jsme připraveni se o pozemky alespoň dočasně postarat tak, aby zbytečně nezpustly. Zatím jsou zahrady již rok neprostupně uzavřeny.

Díky ornitologům dokážeme pojmenovat mnoho městských druhů ptáků, kteří se v době jara zahnízďují v zahrádkách. Je to např. budníček menší, sýkora koňadra, kos černý, hrdlička zahradní, pěnkava obecná, špaček obecný, brhlík lesní, žluna zelená, zvonek zelený, stehlík obecný, holub hřivnáč, střízlík obecný, drozd zpěvný, červenka obecná nebo sýkora modřinka, pěnice černohlavá či rehek zahradní.

Po dvou letech marného úsilí o získání podpory a proaktivity ze strany zastupitelů se podařilo na zasedání zastupitelů hl. m. Prahy dne 23.3.2023 situaci snad zvrátit. Starosta p. Portlík a radní Prahy 9 Kamila Matějková z Prahy Sobě se zasadili o urgentní zařazení bodu týkajícího se ochrany zahrádek do programu. Debata byla relativně krátká, hlasující v naprostém konsensu schválili další postup, který dává zahrádkám šanci na přežití.

V minulosti došlo k výzvě ze strany starosty P9, aby HMP pozemky odkoupila, což zůstalo bez odezvy. Podařilo se však alespoň část ohrožených pozemků ve vlastnictví Prahy ochránit před zastavěním a aktuálně probíhá veřejná debata nad jejich konkrétní podobou.

Kauza zahrádek byla prezentována v médiích:

Děkujeme za obrovskou podporu spolku Arnika, který nám poskytl právní poradenství a připravuje průběžné tiskové zprávy. Zpracoval také první kontext kauzy demolice.

Píše o nás průběžně také deník Právo a další média jako A2larm a PrahaIN. V pondělí, tedy v den, kdy původně měla proběhnout demolice, namísto toho započala jednání s developerem JRD jako zástupcem církve, zachytila aktuální situaci také ČT v pořadu Události v regionech.

Děkujeme také spolku Remízek, který průběžně kauzu zachycuje. Zpracovali také záznam naší první interpelace.

Kauzu velmi podrobně zpracovala také redakce pořadu ČT Nedej se!.

Iniciativu podpořili senátoři p. Smoljak (Praha 9) a p. Hilšer (Praha 3), jejichž volební obvody se potkávají právě na hranici ohrožených zahrádek, které společně navštívili. Nabídli aktivní pomoc při jednáních zúčastněných stran.

Dne 7.3. 2023 jsme společně s místními obyvateli za účasti a aktivní podpory p. Smoljaka opakovaně interpelovali zastupitele Prahy 9 a žádali je o proaktivitu. Následně jsme požádali o podporu zastupitelstvo hl. m. Prahy, které na naši urgenci reagovalo jednotným souhlasem a tím dalo potřebný základ pro jednání s majitelem i zastupujícím developerem o možných řešeních.

Plochy k výstavbě jsou odhadnuty na základě informací z katastru nemovitostí.

Na okolních brownfields je aktuálně v procesu výstavby tisíce bytů na území o velikosti zhruba 50 hektarů. 150 bytů, které církev plánuje postavit v parku Zahrádky, lze bez povšimnutí postavit na těchto plochách. Ušetřili bychom si spoustu času a prostředků, pokud bychom o takových možnostech jednali. Pozemky k výstavbě zde vlastní Finep, Central Group, Skanska, YIT, AFI, CPI, Pragovka, Vivus, ve hře je změna ÚP na území Bleších trhů. Celá čtvrť je dlouhodobě jedno obrovské staveniště a je nežádoucí, aby se výstavba přednostně uskutečnila v klidovém zeleném pásu Rokytky.

Nová ZŠ Elektra byla otevřena v září 23, po 20 letech od uvolnění stavební uzávěry na rozvojovém území, bohužel na území letitých zahrádek, které byly plně vykáceny a nikdy nebudou nahrazeny adekvátní zelení. Škola ještě mnoho let nebude mít plnohodnotnou zahradu (hřiště je na střeše budovy) a bude obklopena ze dvou stran výstavbou. Modrou čarou je na obrázku znázorněn areál školy (včetně budovy Postservisu pro 2. etapu výstavby škol), červeně zahrádky k zastavění, šedou stávající budovy a šrafovaně pozemky určené k výstavbě.

Naším návrhem je využití potřebné části zahrádek jako školní zahrady pro školu a školku pro cca 1000 dětí (I. a II. etapa), alespoň do doby, než se okolí školy zkultivuje.

V roce 2013 schválila tehdejší rada MČ Prahy 9 výjimku z územního plánu umožňující na území zahrádek zástavbu 10-patrovými domy (vlevo), a to bez toho, aby návrh prošel komisí rozvoje. Nakonec však díky tlaku opozice výjimka udělena nebyla.

Na pozemky se zastavitelností OV-E bylo později navrženo ze strany IPR navýšení koeficientu zástavby na OV-G (P71/2020), tento podnět však nebyl doporučen k projednání 9.2.2021 (VURM).

Kromě unikátních a vzácných VČEL SAMOTÁŘEK , které jsou v posledních letech ohroženy z důvodu nedostatku míst pro hnízdění s přítomností potravy se v lokalitě se vyskytují rovněž CHRÁNĚNÍ ČMELÁCI, JEŠTĚRKY A VEVERKY, spousta motýlů, ptáků a dalších druhů. Výstavba počítá s likvidací veškeré zeleně a pokrytím úrodné zemědělské půdy betonovými garážemi, silnicí a chodníky. Developer neplánuje zachovat v zastavitelné části (1 ha) žádnou zeleň.

Mapa BPEJ (eKatalog)

Pozemky kdysi patřily zřejmě jinému církevnímu subjektu a sloužily i tehdy jako zahrady se záhony a jedlými stromy, což na území úrodné půdy bylo ideální využití. V době vzniku územního plánu pro tuto oblast (1999) však zde vznikl zastavitelný pozemek, který pak v restituci získala jako náhradní pozemek dominikánská církev, a to již v době příprav nového územního plánu, který lokalitu chrání jako zahrady. Díky investicím ze strany města a ostatních developerů se pozemek církvi mnohonásobně zhodnotil bez nejmenšího úsilí.

Mapa ÚSES Praha (IPR)

Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je definován jako:„Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“

Část území zahrádek je chráněné. Celé pozemky zahrádek v majetku církve určených k likvidaci jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ZAHRADY a jsou evidovány jako zemědělská půda. Zastavitelná část pozemků zasahuje dokonce i do oblasti cenné úrodné zemědělské půdy I. třídy ochrany. Zákon výslovně uvádí možnost odejmout tuto půdu z fondu ZP pouze v případě, že je takové počínání ve výrazně převažujícím veřejném zájmu, který převažuje nad zájmem ochrany ZPF.

Část restituovaného území spadá do Územního systému ekologické stability Prahy (viz obr.) jako lokální biocentrum L2/83. To je však kvůli nedostatku péče a ochrany ze strany úřadů i zastupitelů a po zástavbě parkovými prvky nevhodnými pro takovou lokalitu aktuálně hodnoceno jako nefunkční a určené k obnově. Výstavba by naopak jeho funkčnosti velmi uškodila. V současné době je navíc podán podnět na zmenšení biocentra právě o pozemky zahrad, což svědčí o nekoncepčním a prodeveloperském přístupu veřejných institucí.

Platný územní plán z roku 1999.

Návrh nového územního plánu Prahy.

Stávající ÚZEMNÍ PLÁN (vlevo) vznikl před rokem 2000, je tedy přes 20 let starý a neodpovídá tempu rozvoje čtvrti, který tak probíhá bez ucelené koncepce. Dovoluje zastavět přírodní meandr u Rokytky z větší části. Metropolitní plán (návrh nového územního plánu Prahy – vpravo) počítá s ochranou zeleného centra včetně zahrad. Magistrát ho však ani po 10 letech neschválil. Požadujeme okamžité schválení této změny nebo uvalení stavební uzávěry na tyto pozemky do doby schválení návrhu územního plánu (dle zákona).

Developer JRD neprojevil reálnou snahu zakomponovat výstavbu do kontextu čtvrti a formálně se pokusil vyhovět požadavku radnice projednat záměr s veřejností. Místním se od prosince 2020 nepodařilo docílit zásadního pozitivního posunu v konceptu výstaby a absolutně projekt odmítají. Navrhují však navýšení bytové kapacity kdekoli jinde v rámci zhruba 200 ha zastavitelné plochy.

Záměrem developera JRD je (bylo) zlikvidovat 1 ha vzrostlých letitých zahrad u biocentra s chráněnými druhy a nahradit je „ekologickými byty“. Přitom podporuje svým nadačním fondem přírodu, komunity a udržitelný rozvoj. Před několika lety stála firma za podobně konfliktním projektem v Prokopském údolí, kterému naštěstní místní iniciativa nakonec zabránila.

KLAMAVÁ TVRZENÍ DEVELOPERA

Developer (JRD) má s církví smlouvu o budoucí koupi pozemku v případě vydání stavebního rozhodnutí. Používá však klamavé a neetické reklamní prohlášení, že staví ekologické byty bez zátěže na životní prostředí. Nejedná se zastupiteli, úřady ani veřejností a nerespektuje potřeby okolní čtvrti.

Developer vystupuje jako donátor. V roce 2022 „shodou okolností“ založil Nadační fond pro udržitelný život – pomáhá zlepšení stavu krajiny, zlepšuje komunitní život a pomáhá zvířatům, zatímco nemá problém s likvidací přírodního prostoru pro setkávání obyvatel a výstavbou bytů na jejich místě, které komunitě nepřinesou nic. Prezentované projekty jsou z doby, kdy už záměr výstavby v zahrádkách byl na stole projektantů.

Setkání s dominkány v roce 2021 v klášteře u kostela sv. Jiljí na Praze 1.

Převor dominikánského kláštera, bratr Filip (Štěpán Boháč), iniciátor nákladné rekonstrukce a opravy kláštera, působil v minulosti jako architekt hl. m. Prahy. První etapu oprav za více než 12 milionů korun zaplatil z velké části Dominikánský řád s příspěvkem hlavního města a Ministerstva kultury.

Dominikání získali původní pozemky zahrádek od státu v rámci restitucí v roce 2016 jako funkční zahrady s aktivním zahrádkářským svazem. Jeho členům však během vánoc 2022 zaslali výpovědi s lhůtou pro opuštění zahrádek do konce března. Plánovali v dubnu 2023 demolici zázemí zahrádek, přestože šlo mnohdy o zachovalé budovy k možnému využití jako klubovny, zázemí či dílny pro místní.

Hondota církevních restitucí v období let 2013-14 byla cca 75 mld a dalších 59 mld postupně vyplácených po dobu 30 let. Pozemky zahrádek sloužily před vyvlastněním jako církevní zahrady, přesto se rozhodli dominikáni původní zahrady nezachovat a pozemky maximálně vytěžit zastavěním a použít prostředky primárně na opravu svého kláštera na Praze 1.

CHYBĚJÍCÍ ODBORNÝ A OBJEKTIVNÍ PŘÍNOS ze strany IPR (Institut plánování a rozvoje h.m. Prahy), který schvaluje záměry developerů bez ucelené koncepce a tlaku na kvalitu života a dostatečnou infrastrukturu, prostupy i veřejnou vybavenost, což potvrzuje nově pořízená územní studie MČ Prahy 9.

IPR vynakládá obrovské veřejné prostředky na analýzy a podklady pro obhajobu ochrany zeleně včetně zahrad, očekávali bychom, že jako příspěvková poradní instituce bude zastávat i v reálných situacích především veřejné zájmy.

STŘET ZÁJMŮ na nejvyšších místech poradního orgánu Prahy. V případě zahrádek nejsme přesvědčeni o objektivitě rozhodování a nestrannosti doporučení ze strany IPR. Požadujeme tedy nezávislé odborné posouzení projektu výstavby nebo konání organizace v souladu se svými vlastními strategiemi a doporučeními i platnými zákony.

Park Zahrádky se z důvodu volně dostupných atraktivních hřišť, umožnění vjezdu auty pro návštěvníky až do srdce reakreační zeleně bez poplatku a jednoduchému občerstvení, které dostačuje pro jednodenní výlet mimopražských návštěvníků, ale nepřináší potřebné celoroční zázemí pro místní obyvatele, stal atraktivní výletní destinací, kterou si prostřednictvím internetových portálů doporučují k návštěvě rodiče po celé ČR.

Po dostavbě obrovského množství bytových projektů pro desítky tisíc lidí, které jsou ve fázi plánu či výstavby, nebudou mít obyvatelé čtvrti prostor pro trávení volného času, a navíc park nebude schopen pojmout obrovský nárůst návštěvnosti v souvislosti s otevřením místní školy a školky pro cca tisíc dětí, které v současnosti navštěvují rozličné školy v rámci Prahy 9, velká část dětí chodí do škol mimo obvod (odhadem 30% dětí).

V lokalitě Zahrady nad Rokytkou vedle parku Zahrádky je archeologicky prokázáno osídlení již po 6 tisíc let. Před výstavbou nových domů kolem roku 2006 zde proběhl archeologický výzkum, který odhalil i několik tkalcovských dílen s keramickým závažím a stopami po konstrukci tkalcovského stavu. Lze předpokládat, že podobné naleziště skrývají i sousední zahrádky. Dosavadní nálezy byly zakryty betonem a nejsou v místě nijak připomínány.

Developer BCD postavil a prodal na území kolem atraktivního centra čtvrti (park, cyklostezka, fitness louka) několik tisíc bytů, avšak nezajistil žádnou vybavenost či veřejné zázemí (kromě lezeckého boulderu).

Prezentoval na svých stránkách výstavbu bytů v parku na půdě zahrádek s fotografiemi zeleně, kterou následně zastavěl byty. Červeně označené území zahrad je celé zastavitelné a velká část již zastavěna byla v roce 2022.

Projekt Inspirace nad Rokytkou byl dokončen v roce 2022 jako snad již poslední etapa developera BCD v této lokalitě. Uzavřený nepřístupný komplex přinášející do parku pouze vysoké betonové zdi garáží, silnici vedoucí středem parku a další zátěž parku nám ukázal, jak negativně ovlivní rozvojovou čtvrť o velikosti krajského města, pokud neexistuje koncepce ani regulace výstavby vyjma starého a nefunkčního územního plánu.

Projekt BCD postavený uprostřed parku na území původních zahrádek (kolaudace 2022) zničil zeleň na celé ploše včetně té, která stínila betonové dětské hřiště. Nahradilo ji několik parkovacích míst s dobíjecí stanicí. Po 2 letech tlaku veřejnosti byly konečně v místě vysázeny stromy, původní zeleň to ale nenahradí.

Původní zeleň meandru tvořily zahrádkářské kolonie vzniklé v 50. letech. Postupně byly necitlivě zlikvidovány a částečně zastavěny.

Zastavitelná část zeleně meandru (oranžově) a vykácená zeleň na pravém břehu Rokytky (YIT)

Teplotní mapa Vysočan 2022 - nejteplejší oblastí je okolí arény Českomoravská a oblast výstavby u Poděbradské a Kolbenovy s největší koncentrací budov.

Mapa výstavby rozvojové čtvrti dle aktuální územní studie potvrzuje nutnost koordinace a koncepce ve veřejném prostoru.

Jediná schválená územní studie „Poděbradská“ z roku 2021 zahrnuje jen malou část území a nezohledňuje fakt, že více než polovina zeleného meandru je zastavitelná, není již aktuální, a nezabývá se veřejným prostorem.

Dle poslední územní studie z ledna 2023 je těžištěm území tmavě označená oblast křížení ulic Poděbradská a U Elektry a dále spojnice s ul. Kolbenovou. Zde by měly být partery a kapacitní veřejný prostor se zajištěním prostupnosti územím. Plánovaný projekt v zahradách u parku je posouzen jako předimenzovaný. Studie bohužel nezahrnuje významné části výstavby kolem Kolbenovy ulice (např. AFI, CPI, Pragovka).

Park Přátelství na Proseku byl v roce 2022 rozšířen na cca 12,2 ha díky výkupu za 175 Mio Kč. Nové parkoviště bylo financováno dotací 25 Mio. Výsadba přišla na 133 Mio včetně péče na 3 roky. Součástí jsou hřiště, občerstvení, soc. zařízení, amfiteátr ap.

Park Zahrádky s okolní přístupnou zelení čítá maximálně cca 5 ha. Plánované parkové plochy v rámci výstavby ještě nejsou připraveny k realizaci. Park v areálu Pragovka o cca 3 ha není ani ve fázi plánů. MČ odmítá financovat rozšíření parku o plochu zahrad z důvodu priority investic do výstavby chybějících ZŠ a MŠ.

Zahrádky získaly v době, kdy byly přístupné, rostoucí počet příznivců mezi místními obyvateli.

Vznik spolku Včelí zahrada u Rokytky, který i přes nevoli majitele udržoval zahrady v chodu a organizuje sousedská setkávání, nebyl nakonec realizován z důvodu uzavření zahrad.