Jsme parta lidí, kteří bydlí jen kousek od sebe, ale ještě nedávno se neznali. Spojil nás jeden sen. Láska k přírodě a touha zachránit její malý kousek v naší blízkosti. Potkali jsme se tak trochu náhodou. Říká se však trefně, že náhody přeci neexistují. Dnes nás toho spojuje víc. Např. i potřeba být součástí komunity a bydlet v neanonymní čtvrti. A tak jsme kromě petice začali pořádat i sousedské akce, které si moc užíváme a těšíme se na další. Snažíme se dlouhodobě vylepšit život v nově vznikajícím „městě“ kolem poetické říčky Rokytky. Budeme moc rádi, když se k nám přidáte.

Monika a Martin Domincovi

V oblasti u Rokytky bydlíme s manželem od roku 2009, v Praze už ale žijeme zhruba 25 let. Tehdy byla v místě dnešního parku a krásných promenád jen zarostlá pustina, samé bláto, místo cyklostezky neprostupné zbytky pražců po původní vlečce a spousta skládek. Opuštěné chatky a torza zahrádek připomínala kdysi jistě opečovávané záhonky a stromořadí. Rokytka kolem dnešních meandrů byla láska na první pohled, když jsme jednou náhodou do těch míst zabloudili na kole. Nedlouho poté jsme stejnou náhodou narazili na první prodávaný projekt s říčkou za zády na místě bývalého ČKD překladiště a vůbec jsme neváhali. První roky byly krušné. Nekonečné reklamace a dohady s developerem, nedokončené okolí domů, příjezd k domům po tankodromu, na tehdy ještě prázdnou zbrusu novou cyklostezku nebyl široko daleko žádný přístup, chyběl obchod, služby, kavárna. Park, hřiště i fitness stezka byly teprve ve fázi plánů. Po celou dobu se zájmem sleduji vývoj celé oblasti, zajímám se i o urbanismus, tvorbu města, územní plánování, architekturu, ale tu největší hodnotu v místě, kde žiji, vidím v silné a spolehlivé sousedské komunitě. Láska k přírodě, která mě k Rokytce zavedla, nakonec byla hlavním impulsem, že jsem se koncem minulého roku rozhodla aktivovat již relativně velkou skupinu obyvatel nově vznikající čtvrti a začala jednat se zastupiteli o budoucí podobě rozvojového území, zlepšení kvality života místních, ale hlavně ochraně posledních kousků přírody, která neustále ustupuje necitlivému developmentu. Přála bych si, aby se lidé v místě spojili a vytvořili silnou komunitu, která dokáže svůj domov měnit k lepšímu. Děkuji manželovi, že mi pomohl vytvořit tyto stránky, které ke splnění mého přání přispějí.

Bc. Lukáš Příbramský – Předseda spolku

Lokalita: Projekt Zátiší Rokytka

Proč jsem se stal členem spolku:
Předsednictví mi takříkajíc spadlo do klína, protože ho nikdo nechtěl 🙂 ale vážně, jsem rád, že spolu s ostatními členky jsme vytvořili spolek, který kráčí ve šlépějích petice na záchranu pozemků zahrádek. Od počátku mám takový sen, že spolek pokryje všechny hlavní projekty v naší čtvrti od Freyovi po Kbelskou, aby měl unikátní vhled do problémů všech obyvatel a mohli jsme společně tvořit čtvrť, ve které se nám hezky žije, je prostupná, vybavená a nové projekty navazují na to, co potřebujeme.

Něco o mě:
Jsem urbanistický lajk, který miluje pohledy architekta Gebriána, jež se na stavby dívá zejména prakticky a přínosně vůči svému okolí. Proto mi není jedno, jak vypadá mé okolí a chci se na jeho vývoji podílet. Stačilo začít málem, a to uklízet nepořádek v našem okolí, i když není můj. Děláme častou chybu, že se nepodílíme na maličkostech a vše vnímáme optikou toho, že to za nás někdo udělá, protože platíme daně. Ale pokud chce občan hezké místo k životu, tak to nestačí, a dnes jsem nejen předseda spolku, ale také se aktivně věnuji tomu, co a jak dělá naše radnice, a aktivně s ní komunikuji.
Do nové čtvrti Vysočan jsem se přistěhoval koncem roku 2019, kousek od metra Kolbenova. Splňovala vše, co jsem potřeboval, rychlé spojení do centra metrem, příroda za rohem, klid od dopravy a blízkost Černého Mostu, kde mám rodinu. Na Prahu 9 jsem se přestěhoval z mé domovské Prahy 14 už v roce 2016. Vyrůstal jsem na Lehovci, na celkem hezkém sídlišti s lesem a velkým školním hřištěm doslova za rohem, a tak jsem hledal místo, co by se tomu trochu mírně podobalo v pásu říčky Rokytky, blíže centru.
Vysočany pro mě nejsou žádnou neznámou, oblast znám velmi dobře, díky tomu, že jsem nadšený cyklista, který rád objevuje své okolí, a tak jsem již od roku 2006 sledoval, jak se celá tato oblast proměňuje k lepšímu (sic na úkor velkého množství zeleně).
Můj sen byl, že se jednou přestěhuji do Pragovky, kde bude krásná umělecká čtvrť, která žije, je plná restaurací, kaváren, divadel, galerií, a je společenským centrem této čtvrti.
Realita je zatím bohužel jiná, ale i tak byl domov hned vedle Pragovky jasnou volbou (neplést s Jihlavankou :).

Klára Hanyková

Do Kolbenovy jsem se přestěhovala na podzim 2020. Vybrala jsem si tuto část Prahy hlavně kvůli nově vznikající čtvrti, blízkosti parku Zahrádky, a protože jsem poslední tři roky žila v Mnichově a zvykla si namísto MHD používat kolo k dopravě po městě, líbila se mi také blízkost páteřní cyklotrasy. Rozsáhlá zeleň, která se táhne podél říčky Rokytky mi přišla v pražském prostředí vzácná a jako čerstvá máma jsem uvítala i zázemí, které park nabízí jak pro děti, tak pro jejich rodiče (fitness louka). Do petice jsem se zapojila poté co začala BCD group stavět v neupravené části parku – původně jsem totiž předpokládala, že toto neupravené území a sousední plochy jen čekají na kultivaci. Realita mě ale nemile překvapila. Nejsem proti výstavbě nových bytů, zdařilou a promyšlenou proměnu brownfieldů na bytové čtvrti s adekvátní občanskou vybaveností naopak vítám. Energii a úsilí pro aktivity okolo petice u mě vycházejí z lásky k architektuře, urbanismu a mé profese UX designéra.

Hugo Pelikán

Lokalita: Kolbenova – AFI City

Proč jsem se stal členem spolku:
Mám Vysočany rád a přál bych si, aby se nám tu dobře žilo. Praha 9 je již léta v náročné fázi přerodu z průmyslové oblasti na čtvrť obytnou. Věřím, že aktivní občanská společnost je klíčem k tomu, aby se město mohlo zdravě rozvíjet. Sám jsem si při jednání s radnicí a developery vyzkoušel, že vyjednávací síla jednotlivce je slabá. Uskupení aktivních občanů do spolku dokáže být při jednáních adekvátním partnerem.

Něco o mě:
Ve Vysočanech pracuji od roku 2015, o pár let později jsem se sem s rodinou i přestěhoval. Mám rád outdoorové sporty a přespávání v přírodě, zajímá mě architektura, urbanismus a také železniční doprava. 
Studoval jsem ve Zlíně, městě kde se skvěle daří dávat bývalým průmyslovým halám nové funkce. Byl bych rád, kdyby se to povedlo alespoň u části našich Vysočanských hal a zachovalo se tak alespoň část genia loci Prahy 9.

Lucka Hanzlíčková

Lokalita: Suomi Hloubětín (YIT)

Proč jsem se stala členem spolku:
Jsem místní patriot a záleží mi na tom, v jakém prostředí žiju. Život a práce v zahraničí (na západě i východě) mi ukázala, jak je důležitá občanská aktivita a zájem o okolí. Samo se nic neudělá, a proto jsem se rozhodla přidat ke spolku. Seznámení s aktivními lidmi v okolí je pak další velmi příjemný bonus!

Něco o mě:
Jsem rodilá Pražačka křtěná Rokytkou se slabostí pro východní Evropu. Vyrůstala jsem v 90. letech v okolí Balabenky, kdy na Kolbenovu ještě nevedlo metro a všude stály tovární haly. Studentský život jsem prožila na Žižkově a Vinohradech, ale po několikaletém životě v zahraničí jsme se s rodinou opět usadili na devítce. Zajímá mě školství, neautomobilová doprava a udržitelný rozvoj města malých vzdáleností. Miluju cestování, ráda lezu po horách a amatérsky zahradničím.

Eva Vodňanská

Lokalita: Zahrady nad Rokytkou I

Proč jsem se stala členem spolku:
Stála jsem u zrodu petice za záchranu Zahrádek, kde jsem se už v tu dobu starala o svůj kousek zahrádky. Po odevzdání petice bylo jasné, že naše „práce“ tím nekončí, ba právě teprve začíná. Mám dvě malé děti a mám zájem na tom, aby se nám tu žilo dobře. I proto jsem se ujala myšlenky na komunitní prostor, který nám tu tolik chybí. Propojuji tak aktivity spolku Rokytka žije a spolku Colben, který se věnuje založení a provozování komunitního centra Colben.

Něco o mě:
Vysočany jsou mým domovem od roku 2015, kdy jsme ještě byli obklopeni více zelení než domy. Pocházím z malé vesničky v Krkonoších a toto místo bylo taková malá vesnička uprostřed Prahy. Založili jsme zde rodinu a když byl starší dceři 1 rok, pronajali si zahrádku v koloniích vedle našeho domu. 
Jsem vystudovaná ekonomka, bývalá profesionální tanečnice a maminka dvou malých dětí. Jsem kreativní a umělecky založený člověk. Baví mě hudba, tanec, kreativní činnosti, cestování a ráda mám kolem sebe dobrou společnost. Věřím, že věci se dají změnit, pokud pro to člověk něco udělá.

Tomáš Hříbek