Na tzv. „participaci“ u parku Zahrádky byla plodná diskuze s vedoucím stavebního odboru Karlem Horejšem a panem starostou Tomášem Portlíkem, kterou doplňovali přítomní radní podle své gesce. Snad poprvé se tak v naší čtvrti sešla téměř celá radnice a zabývala se našimi návrhy. Termín setkání bohužel příliš nevyhovuje lidem pracujícím ve firmách, ale počet účastníků se nakonec postupně zvyšoval, většina z nich byli ti, kteří se dlouhodobě zajímají o vývoj čtvrti a aktivně se zapojují do místního dění.
Celá oblast byla v minulém století osídlena velkými průmyslovými areály ČKD. Právě i zahrádky, které dle dokumentace vznikly v 50. letech, sloužily zaměstnancům velkého závodu. Využíval se tak smysluplně úrodný meandr v záplavové oblasti. Díky tomu oblast zahrádek v novodobé historii nebyla nikdy zastavěna. V oblasti ulice Nepelova v místě bývalého překladiště ČKD byla však objevena cenná historická naleziště, o nichž se zmiňuje např. náš článek na stránkách spolku Arnika. Zahrádky byly zrušeny a postupně i přirozeně zanikaly kvůli poklesu zájmu z řad mladé generace v porevolučním období. Magistrát jako vlastník pozemků zažádal o zbourání chatek z důvodu zániku jejich trvání (v roce 2006). Dnes je však právě u mladých lidí pozorován obrovský návrat k tradicím a udržitelnému hospodaření. I proto panuje shoda napříč věkovými skupinami v tom, že poslední zahrádky je třeba ochránit před úplným zánikem. V roce 2005 bycl schválen územní plán pro rozsáhlou lokalitu o rozloze cca 250 ha s názvem Velké rozvojové území Vysočany (ta byla však zanedldouho zrušena a nikdy bohužel nebyla plně nahrazena). Již tehdy se očekávala výstavba cca 12 tisíc bytů, kancelářských budov, obchodních center, hotelů, sportovišť a relaxačních zón pro asi 40 tisíc obyvatel. Mohla tak být odstraněna stavební uzávěra a začala výstavba prvních etap (Nová Harfa, Nepelova). Dle tvrzení radnice MČ proti tak intenzivní výstavbě vznesla připomínky, především však proti výstavbě na úkor zeleně. V dalších letech přesto proběhly pokusy navýšit intenzitu zástavby zeleně u Rokytky, což je patrné obrázků (naposledy ze strany IPR v roce 2020). Žádosti byly naštěstí zamítnuty a dnes už se zdá, že parku další hrozby nehrozí. Radnice uvádí, že proti plánované výstavbě 10-patrových domů vznesla námistky, dle informací veřejně dostupných z té doby je však zřejmé, že naopak právě MČ Prahy 9 schválila změnu územního plánu a až teprve na silný odpor opozičních zastupitelů z řad Zelených a místních obyvatel vedl k snížení na dnešní stav.
Jedním z hlavních témat diskuze tedy byla záchrana zahrádek u parku. Dozvěděli jsme se pár zajímavých informací, např. že pan náměstek Hlaváček jedná s developerem JRD na změně projektu (což nám sám potvrdil), a to především proto, že samo JRD zatím s žádnou změnou se zohledněním podnětů místních občanů nepřišlo. Praha 9 čeká na výsledek tohoto jednání, kterého se také chceme zúčastnit, a rozhodně chce po developerovi, aby zachoval větší část pozemku zahrádek, než jen oblast v povodňové ochranné zóně. Příliš se s tím nespěchá, i protože jsou volby za rohem, takže hned tak se stavět nezačne, a to každopoádně ne v podobě, kterou navrhuje JRD. Více o zahrádkách se dozvíte na webu www.parkzahradky.cz, který primárně vznikl z popudu místních obyvatel zapojených do snahy pozemky původních zahrádek se zelení ochránit jako rozšíření nedostatečného parku. Je s podivem, že ačkoli návrh Metropolitního plánu na základě urbanistické studie v roce 2016 i schválená studie MČ P9 z roku 2020 jasně definuje meandr Rokytky jako cennou rekreační zeleň a zahrady, není zatím jasné, zda se podaří poslední zastavitelné území zahrádek ochránit. Díky vzájemné dohodě a úsilí starosty Prahy 9 p. Portlíka došlo nedávno k předání zastavitelné plochy bývalých zahrádek ve vlastnictví Magistrátu do správy Prahy 9 a tím lze snad považovat toto území za ochráněné. V minulém roce se navíc Pirátům Prahy 9, jmenovitě p. Václavu Vislousovi, podařilo prosadit na území zahrádek územní studii, která by mohla vnést do celé kauzy více jasno. Bohužel se k tomuto tématu nyní nikdo ze zastupitelů nevyjadřuje.
Další podnětné téma diskuze byla hřiště pro starší děti, a kam je umístit. Zájmová činnost školních dětí v celé čtvrti chybí, dnes už ale víme, že se podařilo několika místním maminkám naplno rozjet projekt komunitního centra pod názvem Colben centrum (facebook), které díky intenzivní podpoře právě ze stran radních, pana starosty i p. Horejše z odboru výstavby, nakonec našlo i své místo. Podíl na úspěchu má aktivní devloper v okolí Kolbenovy Skanska, který zajistil v rámci kontribucí pozemek přímo u metra Kolbenova a financuje i stavební část prostor centra.
Diskutovalo se i o propojení parku Zahrádky s nově vznikající školou. Není tajemstvím, že vstup do parku a vůbec celé okolí s intenzivní frekvencí chodců, hlavně rodičů s malými dětmi, neodpovídá potřebám moderní čtvrti. Lokalita vznikla už před více než 10 lety, park oficiálně existuje cca 2 roky, a přesto stále není dořešen přechod pěších přes nepřehlednou křižovatku U Elektry/Modrého. Silnice navazující směrem k výstavbě vypadá spíše jako příjezd k sídlišti než do parku, a tak jsme probírali i využití parkovacích míst, jejichž užívání by mělo být uvnitř parku omezeno na minimum. Navrhli jsme využití těchto ploch pro kvalitní zamykatelné stojany na kola sloužící i pro dostatečné množství sdílených kol a koloběžek, které v oblasti kriticky chybí. O bezpečných přístupech k nové škole jsme velmi intenzivně hovořili se zástupci radnice na setkání u školy U Elektry (Postservis). Informace jsme sdíleli ZDE.
Přítomný zástupce společnosti Finep, která v okolí školy a směrem k Rokytce plánuje intenzivní výstavbu pod názvem Nová Elektra, potvrdil, že budou respektovat platnou územní studii především u počtu pater, realizaci parkové plochy za domy Modrého v návaznosti právě na ulici Sousedíkova sloužící dnes jako jediný přístup ke škole. Přislíbena byla i participace na téma vybavenosti. V plánu je však s jistotou mateřská škola naproti té, která dnes vzniká, dále komunitní prostor s restaurací, sportovní hřiště apod. Více jsme o tomto tématu debatovali při setkání u školy.
Finep se zapojil také v rámci diskuse o bistru v parku (Café park Zahrádky). Společnost financovala výstavbu bistra, je jeho vlastníkem a pronajímá ho. Vyslyšeny byly naše podněty ohledně fungování bistra – ať už jde o otvírací dobu, nabídku sortimentu či možnost zastřešeného a celoročního posezení.
Místní zajímaly možnosti osvětleného průchodu na Poděbradskou ze Suomi a lávku z parku do Suomi. Zjistili jsme, že dost návrhů a zlepšení se podle P9 ale zaseklo na BCD (vlastník některých pozemků nad Rokytkou, na kterých se stále dá částečně ještě stavět). Je to jedno velké domino, v němž se hraje o pozemky a vzájemně se tak drží s Prahou 9 v šachu.
Další zajímavá zpráva je, že projekt dvou vysokých budov u Postservisu (za novou školou) zatím P9 blokuje. Mělo se jednat o budovy vyšší než 12 pater. Jde o pozemek mezi Sousedíkovou a Jana Přibíka, kde je v současné chvíli parkoviště a autoservis. Výška projektu zcela logicky nenavazuje na sousední výstavbu.
Z tohoto hlediska bude zajímavé, jak přistoupí Praha 9 k záměru Metrostavu, který chce postavit 5 věží podobné výšky (15 pater) na místě betonárky. Revitalizace betonárny je očekávanou příjemnou změnou, kterou místní obyvatelé podporují. Jedná se o multifunkční výstavbu, která by měla přinést významné zlepšení průchodnosti čtvrtí a propojení okolních oblastí. Měla by zde být i nadprůměrná vybavenost oproti čistě bytovým projektům. Na popud radnice a z vůle developera bylo v loňském roce zahájeno veřejné projednání záměru výstavby. Nejdříve developer vyslechl podněty místních, ověřil si důležité hodnoty, priority i nedostatky a problémy okolí pozemků, a v další fázi byl představen záměr. Hlavními výhradami zástupců veřejnosti, kteří byli přítomni i na dalším jednání, bylo rozšíření veřejných prostor a jejich zkvalitnění odpovídající potřebám čtvrti, ale především hrozba zničení estetické kontinuality v bezprostřední blízkosti řeky, kde doposud byl dodržován limit 5-7 pater. Metrostav přes všechny námitky navrhuje 5 domů o 15 patrech bez jakékoli architektonické návaznosti na stávající již dokončenou výstavbu. Navíc záměrně nejsou dosud volně k dispozici vizuály pohledů z okolí, což nepůsobí rozhodně věrohodně. Spolek Rokytka žije, z.s., který má za svůj cíl právě zlepšování kvality a zlepšení urbanistického pojetí výstavby, se aktivně zapojuje do dalších jednání a snaží se s developerem dojít k vzájemné shodě mezi zájmy investora a místních obyvatel. Celé téma můžete blíže sledovat v naší rubrice Betonárna – Metrostav.
Všechny 3 aktuálně připravované projekty navazující na sebe navzájem a na stávající výstavbu, uzavřou rozvoj v okolí meandru Rokytky. Záleží nám tedy všem na tom, abychom doslova dohnali nedostatečnou vybavenost, prostupnost a pěší návaznost. Snažíme se postupně otevřít debatu nad těmito tématy se všemi developery a žádáme je o koordinaci. Považujeme za důležité nepodcenit infrastrukturu. Např. vidíme jako nešťastné, že noví obyvatelé a návštěvníci budou zřejmě intenzivně přecházet přes cyklostezku. Absence podchodů po celé délce výstavby kolem cyklostezky je pro nás těžko přijatelná. Proto alespoň v tomto případě zdůrazňujeme potřebu zlepšit podchod před mostem přes Poděbradskou.
V parku Zahrádky a jeho okolí najdeme dlouhý seznam možností zlepšení atmosféry, funkčnosti i kvality zeleně či prvků v ní. Spolek Rokytka žije si klade za cíl postupně tato zlepšení uvádět v život, a to díky podpoře místních sousedů i zastupitelů a úředníků. Společně můžeme dělat zázraky!
Rádi bychom např. zajistili přemalování nevzhledných zdí na pravém břehu Rokytky, umístili v parku pítko s pitnou vodou, našli umístění pro informační tabule, kde by se obyvatelé a návštěvníci oblasti dozvěděli vše podstatné týkající se čtvrti a omezilo by se tím nevzhledné vylepování plakátů a reklam. Naším cílem je rovněž umístit na vhodná místa dostatek stojanů na kola a stanovišť sdílených kol a koloběžek. V tomto jsme již navázali kontakt se společností Rekola a pan Holeček, radní pro dopravu, nám nasdílel návrh míst. K nim podáme naše komentáře a návrhy na změny. Navrhli jsme rovněž alespoň vnější zakrytí zničených částí plotů a míst s odpadem v rámci zahradní firmy uvnitř parkových ploch. Majitel nemá zájem na zlepšení situace a neposkytuje dostatečnou součinnost. Zaměřujeme se také na zlepšení prostupnosti a osvětlení cest.
Rádi bychom docílili konečně kvalitní revitalizace plně vykácených břehů Rokytky pod výstavbou YIT, které si se slíbenými návrhy řešení dává velmi načas. Věříme, že letos na podzim výsadba i na náš podnět proběhne a nevzhledná stráň se promění v kus přírody a parku, kde bude příjemné trávit čas.
Velkou prioritou je pro místní spolek také zachování krásného pozemku v zeleni s vzrostlými stromy nad říčkou v místě končící fitness stezky. Pozemek je nyní oplocen, je ve vlastnictví developera, a přestože už dlouhodobě navrhujeme jeho využití jako zeleně či pro venkovní aktivity dětí a dospělých, YIT zde plánuje údajně výstavbu saun. Navrhujeme sauny umístit do budov a krásnou zahradu využít jako prostor pro trávení volného času. V obrázku je pozemek jako Sportoviště /Komunitní zahrádky. Ani o provozování plánované restaurace s výhledem na říčku prý neměl dle investora nikdo zájem.
Dalším tématem, o kterém nebyl prostor vést diskusi, je hřiště rugby, které existuje již desítky let a je velmi úspěšný a oblíbený. Mrzí nás, že obrovské sportoviště je však většinu času v rámci dne, týdne i roku zavřené a nepřístupné. Chápeme samozřejmě důvody, ale přesto bychom rádi našli cestu, jak alespoň částečně hřiště otevřít veřejnosti i mimo členy rugby klubu, ideální by rovněž byla plánovaná rekonstrukce sportovního baru, který by mohl sloužit místním i v době mimo sportovní tréninky a utkání. Hřiště má v lokalitě velké množství příznivců, děti zde sportují již od raného věku. Jezdí sem však i velké množství sportovců ze vzdálených míst a ti byli zvyklí parkovat přímo u hřiště uvnitř parkové zóny, navíc v místě křížení pěších cest. V minulém roce se nám podařilo dohodnout s vedením klubu, že dojde k posunu parkujících aut mimo chodník podél Rokytky, což se povedlo zřealizovat. Netušíme však, proč bylo postaveno nové parkoviště v místě staré aleje, které pouze zvýší intenzitu zátěže místa. Velmi doufáme, že Pragovka v dohledné době zajistí parkování a příjezd pro hřiště na pravém břehu říčky, a to i proto, že souhlasíme s vedením rugby, že je potřeba, aby na hřiště mohla bez problémů vjet např. sanitka.
Pokud se nestihnete zúčastnit setkání nad mapou v daném termínu, můžete do 30. 6. 2022 zasílat své podněty na emailovou adresu (barillovak@praha9.cz).
Po letních prázdninách v průběhu září na nich najdete zpětnou vazbu k tomu, jak podněty občanů ovlivnily konečné rozhodování vysočanské radnice a vznik projektu, kterým bude odpovídat představám obyvatel Prahy 9.
Příspěvek je průběžně aktualizován.