Článek Jak řešit problémy v zahrádkách u parku Zahrádky se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

Článek Novinky ze zastupitelstva MČ Praha 9 dne 6. 6. 2023 se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

V meandru Rokytky stejně jako v širším okolí Hloubětína a Vysočan existovala lidská osídlení již od pradávna. 

Celou historii v kostce zpracoval také spolek Arnika ve svém článku.

Pro archeology je oblast Vysočan a Hloubětína možná překvapivě velmi bohatým územím nalezišť pozůstatků našich předků. Jedno takové bylo odhaleno přímo v centru nové čtvrti. V lokalitě Zahrady nad Rokytkou je archeologicky prokázáno osídlení již po 6 tisíc let. Nejstarší etapu osídlení řadíme do období časného eneolitu. Nálezy patří kultuře jordanowské, objevující se cca kolem 4 000 let př. n. l. Podrobněji je nález zpracován zde.

Období před 1900

Před 20. stoletím byly Vysočany ještě vesnicí, a podél Kolbenovy ulice byly pouze pole až do Hloubětína. Za zmínku stojí vysoké a dlouhé návrší Homolka na místě současné Pragovky, které se svažovalo až k Rokytce. Protože na něm byl křížek, tak se tomu místu říkalo také U křížku (Ten je dnes po rekonstrukci umístěn před mateřskou školkou v Pivovarské zahradě). Homolka je společný hrob vojáků, kteří padli v bitvě u Štěrbohol, nebo pak zemřeli v dominikánském špitále (špitál sv. Pavla byl na náměstí OSN byl zničen při náletu spojeneckých bombardérů v roce 1945), kde se léčili po zranění v boji. Když Homolku rozkopali pro stavbu Pragovky (budova E), tak se tam nacházelo množství zbraní, palaše, šavle, zbytky uniforem, a mnoho koster pohřbených vojáků.

U blízké Rokytky bylo pískoviště a lomy na písek statkáře Pospíšila. Před regulací tam byla čistá Rokytka, kam se chodili lidé koupat. Žily tam nejen ryby, ale i raci, jak tam byla nádherně čistá voda. Směrem odtud k Harfě byly velké a hluboké tůně. Chodívali tam plavit koně ze statků a z povoznických živností. Takto Rokytku ještě využívali ve 20. století nouzové kolonie, dokud okolní průmysl nebyl tak rozšířený.

Pozemky patřily pod řevnický statek Dominikánů od roku 1860 a byly zde pole až do roku 1938.

Orientační knihy Velké Prahy a Modřan (Praha: Masarykův četnický vzdělávací a podpůrný fond, 1948) 

Období 1938 – 1950 – bouřlivé dějiny

Jedno z nejvíce turbulentních období nejen u nás ale i v celém světě. Na území parku Zahrádky a současných zahrádek jsou ještě políčka, která se táhnou podél Rokytky od Freyovy až po Kbelskou. Nicméně, celou oblastí už proniká průmyslová zástavba. Stojí Kolbenka (ČKD Vysočany) podél Kolbenovy ulice až po ulici Moravcových. Stojí již známá budova E Pragovky, tehdy ještě patřící poště. U ulici Na Černé strouze je již tovární budova Aero, na začátku Poděbradské stojí malé komplexy průmyslových budov (např. barvy Tebas) až po Kolmou ulici, a na Tesle Hloubětín již také stojí první výrobní hala. Na místě současného sídliště Nová Harfa funguje na tehdejší dobu moderní spalovna Vysočany.

Už tehdy stála bytová zástavba, kterou známe dodnes na křižovatce Poděbradské s Freyovou, v Kolmé ulici, a okolo Špitálské. Pod Strojírnami se teprve stavělo. Na dlouhou dobu jediné běžné bydlení v okolí, než začala růst novodobá obytná čtvrť kolem centra průmyslových Vysočan, vyjma nouzových kolonií. Tyto kolonie se stavěly pro občany, kteří se vydali do Prahy za prací a nejčastěji pracovali v okolních továrnách. Většinou šlo o chudé lidi, kteří se zbavili všeho a vydali se do velké Prahy a kolonie jim byly jediným domovem.

Okolo Rokytky a parku Zahrádky se nacházely celkem tři nouzové kolonie – Čína, jež zabírala horní část současného sídliště YIT Suomi podél Kolbenovy ulice, mladší Za Aero, jež byla na místě dnešního komplexu Moebelix a Pepsi, a nejmladší Mandžurie (vznik cca 1939), na území dnešní benzínové pumpy OMV sahající až k domům na pomezí ulic Jana Přibíka a Sousedíkova.

Život se v nich velmi lišil, zatímco Čína a Za Aero byly založeny městem Praha již v 30. letech, tak Mandžurie pravděpodobně vznikla nelegálně. Nemáme o ní dochované oficiální informace. Čína byla plně samostatná a vybudována svépomocí, bez zpevněných silnic, elektřiny a dalších dnes běžných věcí, Mandžurie na tom byla podobně a svým vzhledem mírně připomínala zahradní kolonii. Obě kolonie byly propojeny malou lávkou přes Rokytku, která byla kousek za současnou lávkou z parku Zahrádky do ulice Smržových. Kolonie Za Aero byla již obecní a zbudována Prahou, se silnicemi, řadovými domky a s bohatou občanskou vybaveností, kde byl život rozhodně lepší. Spodní část dnešního sídliště YIT Suomi k Rokytce, tehdy podél nouzové kolonie Čína, byla využívána jako zahradní kolonie hlavně Pražáky, pro které toto byla periferie města, podle dobových zápisů bylo její jméno Rajská zahrada.

Již v roce 1939 je však Československo okupováno Německem, a tak jsou okolní továrny zabrány Wehrmachtem a využity pro výrobu válečných strojů. Zakladatel a provozovatel ČKD, slavný Emil Kolben, je ve svých 77 letech zbaven veškerého majetku a s početnou rodinou skončí v koncentračním táboře kvůli svému židovskému původu. Umírá v roce 1943 v Terezíně.

V tomto období vznikají na území parku Zahrádky, na poli po cestě z Mandžurie do Číny podzemní a povrchové kryty, pravděpodobně pro pracovníky z přilehlé ČKD, aby se mohli schovat v případě náletu. Ten se území skutečně nevyhne. V březnu roku 1945 Spojenci bombardují továrny ČKD a přilehlé území. V té době nebylo zaměřování tak přesné jako dnes, a tak bomby padají i do obydlených území. Na území parku Zahrádky a jeho přímého okolí lze nalézt na leteckých snímcích minimálně 10 velkých kráterů od bomb. Konec války je doslova za rohem.

V poválečném období roku 1948 s pomalu nastupujícím komunismem začíná v oblasti zahrádek vyvlastňování. Území je vedeno dlouhodobě (cca od roku 1860) pod Řevnickým velkostatkem kláštera Dominikánů. Podle návrhu ministerstva pro revizní komisi ze dne 13.3.1948 má být vyvlastněno cca 66 ha půdy v k.ú. Vysočany z důvodu naléhavé potřeby.

Není to však poprvé, co bylo toto území zabráno státem, poněvadž během pozemkové reformy v roce 1919 při vzniku Československa byla tato půda rovněž zabavena, a na žádost konventu řádu Dominikánů vrácena roku 1927 (zrušil se zábor půdy).
Během revize reformy v roce 1948 však ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí pozemkového úřadu ruší a půda je znovu převzata do rukou státu. Podle nového regulačního plánu města Prahy je tato půda nově z většiny stavební a ne zemědělská, proto je o ní velký zájem. Současně konvent řádu Dominikánů žádá o zrušení záboru, aby mohl vyživovat členy řádu a udržovat kostel sv. Jiljí na Praze 1. Tomu není vyhověno a půda přechází pod hlavní město Praha. Vzhledem k tehdejším přehnaným reformačním aktivitám je toto oficiálně stvrzeno až v roce 1954, přestože již má město pozemky v užívání od roku 1950.

Foto: Marie Černohorská

Období 2010 – současnost

Po pár letech chátrání je v roce 2010 srovnána se zemí část původních zahrádek určených pro park Zahrádky včetně parcely, kde se dnes nachází bytový dům Inspirace Rokytka (BCD). Stávající funkční zahrádky na parcele 1805/1 a 3 jsou do roku 2014 soběstačné, pozemkový fond na jejich obnovu nepřispěl (zahrádkáři si museli financovat ploty, vodu apod.). Státní pozemkový úřad uznává, že lze pozemky vydat Klášteru dominikánů, a Institut Plánování a Rozvoje (IPR) hl. m. Prahy vydává souhlasné stanovisko, jelikož pozemky nejsou potřebné pro uskutečnění žádné veřejně prospěšné stavby. V roce 2015 tak pozemky přechází zpět do majetku Kláštera dominikánů po téměř 65 letech.

V době jejich obnoveného vlastnictví běží status quo až dodnes, avšak nad zahrádkáři visela možnost zrušení každý rok, a to díky nastavení smluv na dobu určitou, které byly každý rok obnovovány podle vůle církve. Nájemci si museli stále veškerý provoz financovat sami, Klášter nepřispěl na žádné opravy či údržbu. Na druhou stranu od zahrádkářů vybíral relativně nízké částky za nájem. Už tehdy hledal developera, který by území zastavěl a umožnil tím Klášteru získat finance pro renovaci Kláštera sv. Jiljí na Praze 1 a zároveň zajistil církvi stavbou bytů i možnost dlouhodobého příjmu z pronájmu. Církvím jako takovým končí státní podpora do roku 2030. Dominikáni svého developera kolem roku 2020 našli, stala se jím developerská firma JRD.

Mezitím vedle zahrádek vzniká pomalu, ale jistě park Zahrádky, který se plánuje cca od roku 2011 v režii magistrátu. Po dlouhých dohadech převezme projekt Praha 9 a oznámí jeho podobu občanům až v roce 2016 s tím, že park bude otevřen roku 2017. Slavnostního otevření se nakonec noví obyvatelé dočkají až na jaře 2019, a to včetně nové chybějící lávky přes Rokytku a přístupu k cyklostezce. 
Podoba parku měla i svou kontroverzi, původně se počítalo v areálu s mini golfovým hřištěm. Proti tomu se postavilo občanské sdružení Krocan, a to včetně žádosti o zachování původních stromů. Praha totiž tehdy plánovala kompletní revitalizaci území a všechny stromy odstranit. Sdružení Krocan bylo úspěšné, návrh parku se přepracoval, odstranily se údajně jen nemocné a poškozené stromy, a vysázelo 33 nových. Park se během následujících dvou let zpřístupnil od Kolbenovy ulice, otevřeno bylo také malé venkovní bistro, které vybudovala na své náklady společnost Finep. Bohužel při stavbě projektu Inspirace Rokytka od BCD padly za oběť další původní stromy v tomto území dosud bez adekvátní náhrady. Navíc byla na území parku vybudována předimenzovaná asfaltová silnice s parkováním a vjezdem do garáží a sousedního zahradnictví.

Rok 2023, v tuto chvíli současnost, je koncem pro zahradničení v této lokalitě. Klášter dominikánů rozeslal symbolicky těsně po vánočních svátcích všem aktivním zahrádkářům výpovědi s účinností do konce března. Začíná boj místních občanů za to, aby se zahrádky staly součástí parku a výstavba se konala ve stále nezastavěných brownfieldech.

Článek Historie zahrádek ve Vysočanech se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

Zahrádky u parku Zahrádky mají šanci na budoucnost!
Více o výstavbě na tomto území ZDE.

Zapojte se do přípravy Vize pro zahrádky!    Vyplňte naši ANKETU! 

Napište nám své nápady a doporučení, uvítáme i odborné poradenství na info@parkzahradky.cz.

Charakter území zhruba 1,5 hektaru dnešních zahrádek by se přiblížil konceptu přírodních lesoparků, které obvykle mívají větší rozlohu. Inspirací je např. přírodní park Říčanka nebo Vinořský park. Po propojení s unikátním biokoridorem říčky Rokytky a přilehlými lesíky lze alespoň částečně navodit přírodní atmosféru v rámci městské zeleně.

Ovocné stromy by byly postupně obnovovány se zachováním starých místních odrůd. Kromě jabloní, slivoní a třešní zde je i několik plodících ořešáků a vynikající letitá vinná réva. Nechybí maliníky, ostružiníky a další jedlé rostliny. 

Podpořeny budou zázemí živočichů pro zachování a posílení diverzity. V zahradách jsou opakovaně monitorovány v půdě hnízdící tisíce včel samotářek, minimálně dvě desítky hnízdících druhů ptáků, hnízda čmeláků, ještěrek, mláďata ježka, veverky, dále líhnoucí se vážky (v malých vodních plochách), více druhů motýlů.

Ptáme se dětí, co by si v zahrádkách přály. Zapojíme především školní děti do vize pro zahrádky tak, aby mohly sloužit i jim, dopoledne místní škole a školce a odpoledne pro všechny děti z okolí, i ty z jiných škol, které se nové školy nedočkaly a musejí dojíždět do vzdálenějších lokalit.

Inspiraci hledáme např. u projektu Učíme se venku nebo portálu a časopisu Školní zahrada. Čerpáme také na webu Otevřená zahrada (Brno) nebo u Ekocentra Prales od Lesy HMP. 

Část zahrádek blíže ke škole (křižovatce Modrého/U Elektry/I. Hlinky) by měla sloužit také dětem ze školy a školky U Elektry. Zeptáme se tedy nejen místních rodičů, ale i dětí a pedagogů, jak by si školní zahradu u parku Zahrádky představovali.

Nová ZŠ a MŠ U Elektry  (modře areál školy včetně druhé etapy výstavby) bude ještě mnoho let obklopena intenzivní výstavbou (viz šedé zóny kolem ulic Modrého a Poděbradské). Děti tak nebudou mít školní zahradu.

Pískoviště a vodní prvky pro děti.

Přírodní herní prvky. Lanové prvky a prolézačky.

Opičí překážkové dráhy .

Zázemí pro setkávání, přístřešek, kuchyňka,  záhonky, dílna

Ohniště, gril, piknik pod stromy v části u středu parku dále od obytných domů. 

Hmyzí domečky, budky, krmítka, domečky pro ježky, skalky pro ještěrky, tůňky pro vážky, kompost pro čmeláky, dutinky pro včely samotářky, broukoviště, tlející dřevo a starší stromy pro hnízda ptáků a hmyzí kamarády.

Praha 9 dlouhodobě snižuje množství  zeleně v lokalitě parku Zahrádky. Zato parkoviště tu jen „kvetou“.  Středem parku vede nová silnice s parkovacími místy. To vše vytváří obrovský provoz aut v okolí parku, vstupu do parku i budoucí školy. 

Doufáme, že se nám podaří přesvědčit zastupitele, aby promenáda spojující ulice Poděbradskou a Kolbenovu byla primárně pěší zónou s maximálním omezením vjezdu aut v slepé rezidenční a parkové oblasti.

V minulém roce bylo rozšířeno parkoviště pro hřiště rugby přímo v rekreační zóně a auta tak projíždí denně přes park a ohrožují pěší. Přitom parkovat se pohodlně dá do 10 minut od hřiště.

Dlouhodobě usilujeme o obnovu vykácené zeleně v souvislosti s výstavbou. V minulém roce jsme díky grantu Nadace partnerství a podpoře radnice znovu osázeli stráně kolem schodů do parku. Letos na jaře dojde konečně k obnovení zeleně jižně od přehřívajícího se betonového hřiště a přislíben je také přístřešek k zastínění. Zeleň paradoxně ustoupila parkovacím místům s nabíjecí stanicí pro elektromobily.

Článek Vize pro zahrádky se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

Jste proti výstavbě bytů?

Ale vůbec ne, nejsme zastánci směru “not in my backyard”. Plně chápeme problémy pražské bytové politiky, sami jsme si zdlouhavým hledáním bytu prošli. Naše čtvrť však nabízí mnoho obřích bytových projektů (Harfa Park a Nová Elektra od Finep, Tesla Hloubětín od Central Group, projekty kolem Kolbenovy o mnoha etapách od Skanska, CPI, AFI a YIT, v procesu revitalizace je i celý areál Pragovka), které přinesou tisíce nových bytů, a také tisíce lidí hledajících zeleň pro aktivní relaxaci a procházky. Stavby na tzv. brownfieldech jsou naopak velmi žádoucí a vítané, stavba na zeleni, pokud je kolem množství zastavitelných nezelených ploch, nikoliv. Navíc zeleni, která se nikde jinde v celé čtvrti nenachází.

O jakém pozemku se vůbec bavíme?

Jedná se o několik pozemků, na kterých aktuálně (do března 2023) hospodaří Český zahrádkářský svaz č. 99. Pro zjednodušení se zaobíráme dvěma hlavními pozemky – č. 1805/1 a 1805/3 k.ú. Vysočany (online náhled např. zde: https://www.ikatastr.cz/). Jedná se o pozemek mezi ulicí Modrého a Rokytkou, přiléhající k dětskému hřišti (hrad), obehnaný různobarevným plechovým plotem. Zastavitelné jsou však pozemky nejen zahrádek, ale celé poloviny meandru Rokytky podél Modrého od ulice Nepelova přes zahrádky, silnici vedoucí parkem, projekt BCD až po fitness louku za zahradnictvím. 

Proč by se nemohlo stavět zrovna na tomto pozemku?

Jedná se o poslední území zahrádkářské kolonie, která se původně rozprostírala po celém meandru Rokytky včetně území parku Zahrádky. Jde o nikdy nezastavěnou a nekontaminovanou půdu, která v okolí říčky spadá pod nejvyšší stupeň ochrany tř. I a měla by být z půdního fondu vyjímána jen pro stavby zásadního veřejného významu (týká se např. větších dopravních staveb). Na území celých zahrádek se nacházejí chráněné druhy živočichů, část je součástí územního systému ekologické stability. Dle návrhu, bohužel zatím neschváleného, metropolitního územního plánu Prahy zde má být nezastavitelná zeleň, aby byl chráněn meandr řeky. Naše čtvrť nabízí mnoho vhodných zastavitelných ploch. Neexistuje logický důvod, proč zastavovat zrovna tento pozemek, který jako jediný může poskytnout funkci ekologickou, ale i rekreační.

Vždyť vedle stojí domy, tam Vám zastavěnost nevadí?

Veškerá výstavba v okolí dnešního parku byla realizována developerem BCD. Projekt Zahrady nad Rokytkou v Nepelově ul. byl první etapu výstavby v okolí meandru Rokytky a vznikl několik let před vznikem cyklostezky i parku Zahrádky. Nebyl vybudován na zeleni, ale na místě bývalého překladiště ČKD (k historii čtvrti např. článek spolku Arnika. Domy v ulici Modrého a Sousedíkova již vznikly na náspu původní vlečky, kde bylo zbytečně vykáceno obrovské množství zeleně bez adekvátní náhrady. Nově postavené domy v ulici Ivana Hlinky mají nejvíce negativní dopad na rekreační plochu, zastavěno bylo území původních zahrádek, které mohly sloužit jako rozšíření nedostatečného parku. Během výstavby byly vykáceny i stromy stínící dětské hřiště, příjezdová silnice parkem absolutně znehodnotila vedlejší městský pozemek, jenž se silnicí uprostřed může stěží hrát roli zklidňující zeleně. Nechceme, aby se totéž opakovalo. Projekt v parku je navíc uzavřený a neprůchozí, obehnaný zdmi garáží a nepřinesl do centrálního veřejného parku žádnou vybavenost.

Jaký je problém v územním plánu? Proč se tu může stavět?

Stávající územní plán byl schválen v roce 1999, kdy v oblasti téměř nikdo nebydlel a nacházely se zde především opuštěné a nevzhledné chátrající průmyslové areály. Překotný vývoj bytové výstavby v posledních dvou desetiletích a enormní nárůst počtu obyvatel způsobily, že potřeby území se rapidně změnily. Nový Metropolitní plán Prahy je často kritizován a má své slabiny, nicméně v tomto případě chrání poslední zeleň pro potenciální rozšíření veřejného prostoru jako zahrady, a tedy současný stav chrání. Vzhledem k množství různých zájmů je však nepravděpodobné, že by plán pro celou Prahu byl brzy schválen, proto požadujeme dílčí změnu již nyní v souladu s tímto návrhem.

Momentálně je pozemek stejně nepřístupný, co se výkupem změní?

Zahrádkářský svaz dostal z pozemku výpověď k březnu 2023, místní zahrádkářská kolonie tedy definitivně zanikne. Tím se však otevírá příležitost získat pozemek do veřejných rukou a využít ho pro rozšíření zeleného centra čtvrti, zachování ekologické a klimatické funkce a přírodního charakteru a využití prostoru pro různé chybějící veřejné funkce, např. vytvoření komunitní zahrady, školní zahrady blízké školy U Elektry, které zeleň bude dlouho chybět, vybudovat tu skautskou klubovnu atd. Cílem naší iniciativy jsou zahrádky otevřené všem a zachování jejich důležité funkce stabilizace místního ekosystému, tedy aby nadále sloužily jako zázemí pro živočichy a podpora přírodní rozmanitosti.

Proč nenecháte vlastníka, ať si s pozemkem dělá, co chce? Nemáte respekt k soukromému vlastnictví?

Od počátku hájíme zájmy obou stran. Hledáme řešení, které by respektovalo potřeby vlastníka i veřejného prostoru centra čtvrti. Jednáme s majitelem i s radnicí a hledáme řešení, které by nebylo na úkor žádné strany. Zástupci církve potvrzují, že potřebují finance na opravu kláštera a pasivní příjem. To lze však zajistit i jinak než likvidací cenného pozemku uprostřed parku čtvrti o velikosti krajského města, což by způsobilo nevyčíslitelnou a nenahraditelnou ztrátu pro budoucí generace. Je potřeba dívat se na letitou a stabilizovanou kvalitní zeleň jako na hodnotu, kterou nelze vytvořit ze dne na den vysázením pár mladých stromů. Navíc natolik cenný přírodní prostor dnes už uprostřed města vytvořit spíše nedokážeme. Navrhujeme tedy řešení, kdy církev získá potřebné prostředky jinak s ohledem na to, že restituční pozemky byly náhradními pozemky a dominikáni zde nepůsobili. Stejně tak tedy poslouží jiný pozemek nebo prostředky z fondů na opravu památky nebo podporu klimatického plánu Prahy.

Proč si myslíte, že má park Zahrádky nedostatečnou rozlohu, mě se zdá pěkný.

Park Zahrádky vznikl před pár lety, je relativně nový. I přesto se stal oblíbenou výletní destinací převážně pro rodiny z celé Prahy i okolních měst. Současný počet obyvatel čtvrti bude několikanásobně větší, rekreační zóna u Rokytky tak postupně bude sloužit čím dál většímu počtu lidí. I pokud k parku Zahrádky připočteme zatím nerevitalizované plochy, jeho plocha je na takový nápor návštěvníků absolutně nedostačující. Park Přátelství na Proseku (kde žije cca 16 tisíc lidí) byl vloni rozšířen na více než 12 ha, park Zahrádky má aktuálně něco přes 3,5 ha, zrevitalizováním a připojením některých veřejných ploch je možno docílit maximálně cca 5 ha. Zatím zastavitelná část pozemků současné zahrádkářské kolonie přináší cenný hektar navíc, navíc jde o zeleň, kterou již jinde, ani v okolí Rokytky a zeleného centra nenajdeme.

Podepsal jsem již dřívější petici, čím se liší tato výzva?

První elektronická petice, která vznikla na začátku roku 2021 pod názvem „Petice proti nekoncepční výstavbě ve Vysočanech“ získala zhruba 600 podpisů. Ta již požaduje ochranu zahrádek jako důležitého přírodního území čtvrti. Na ní navazující “papírová” petice za záchranu zahrádek jako veřejné zeleně byla podána v září roku 2021 s téměř 2100 podpisy na Magistrát hl.m.Prahy (č.j. MHMP 518848/2022), kde byla i projednána bez významnějších následných kroků ve veřejném zájmu obyvatel dotčeného území. Jejím dalším vyřízením byl pověřen radní Hlubuček. Ten však ve své funkci krátce po svém písemném vyjádření k petici ve své funkci nedobrovolně skončil. Z důvodu následných voleb a dlouhého povolebního vyjednávání na magistrátu nebylo ve věci záchrany zahrádek učiněno na magistrátu nic.  O vánocích začal developer aktivně jednat – ukončil nájemní smlouvy zahrádkářů a oznámil záměr demolice zázemí s plánem území zastavět. Je tedy nezbytný nový impuls pro nové vedení města i městské části, kde rovněž došlo k obměně radních, aby se zastupitelé i úřady věcí intenzivně zabývali. Tímto impulzem bylo v první fázi společné prohlášení místních SVJ a zájmových spolků, které požaduje pozastavení výstavby v jediné klidové rekreační zóně čtvrti, zajištění potřebné koncepce dalšího rozvoje území tak, aby byly zajištěny potřebné veřejné funkce, infrastruktura a vybavenost. Na tento krok navazuje celopražská výzva k okamžité ochraně a trvalé záchraně území jako veřejné zeleně, která je možná naší poslední šancí ještě situaci ovlivnit. Viditelný zájem veřejnosti, a tedy velké množství podpisů u této výzvy, může podnítit naše zastupitele a přesvědčit je o tom, že se nemusejí obávat vynaložit na záchranu zahrádek veřejné prostředky. Prosíme Vás proto, abyste nás podpořili. Podepište výzvu a pomozte ji také šířit dál. Můžete se tak stát součástí smysluplné iniciativy lidí, kterým záleží na životním prostředí i kvalitě života v Praze nejen nás, ale i budoucích generací.

To je všechno pěkné, ale nějak mě to nepřesvědčilo. Máte nějaké další argumenty?

Neustále hledáme nové argumenty, jak obhájit naše přesvědčení o tom, že záchrana zahrádek jako zeleně pro celou čtvrť i návštěvníky parku dává smysl. Nasbírali jsme jich už velkou spoustu, průběžně je sdílíme na webových stránkách www.parkzahradky.cz a FB spolku Rokytka žije, který se dlouhodobě zaměřuje nejen na ochranu zeleně, ale i zájmy obyvatel a kvalitu života v rozvojové čtvrti Vysočan. Máme např. nezávislou odbornou studii zadanou městskou částí Praha 9, která nám dává plně za pravdu v souvislosti s nedostatkem zelených ploch a přetížení ulice U Elektry. Máte další otázky či návrhy? Rádi vyslechneme Vaše postoje a podněty a poskytneme informace, které Vás zajímají. Chcete nám pomoci aktivně a zapojit se? Neváhejte se nám ozvat na náš mail info@parkzahradky.cz.

Článek Často kladené otázky – Výzva k záchraně zahrádek se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

CO NYNÍ NEJVÍCE POTŘEBUJEME?

• Právní služby, možnost konzultace
• Odborné konzultace v oblasti ekologie, ochrany přírody, biologických průzkumů, tvorby krajiny, ochrany včel, bezobratlých apod.
• Pomoc s tiskovou zprávou, podklady pro média, kontaktováním médií
• Podporu spolků, osobností, organizací
• Podporu věřících, pomoc získat zájem v rámci komunity
• Pomoc s šířením, materiály, plakáty…

Článek Jak mohu pomoci zachránit zahrady parku Zahrádky ve Vysočanech? se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

Historický okamžik pro zahrádky!

Dnešní den se zapíše do historie rozvojové čtvrti u Rokytky!

 

Poslední původní zahrádky u parku Zahrádky konečně vlastní hl. m. Praha a je tedy možné zajistit v lokalitě pořádek a bezpečnost a začít potřebné kroky k obnovení zeleně a zpřístupnění ploch veřejnosti.

 

Tento krok je jen vrcholem ledovce – boj o zahrádky začal před 5 lety, zapojilo se do něj obrovské množství podporovatelů z řad místních, širší veřejnosti, politiků, médií, spolků, nadací a odborníků.

 

Děkujeme všem za podporu!

Podrobné zpracování kauzy zástavby nenahraditelných zahrad v pořadu Nedej se! a povídání se zástupci spolku Rokytka žije a Aničkou Vinklárkovou ze spolku Arnika v podcastu A2larm o prvních 20 letech intenzivního rozvoje a revitalizace největšího pražského brownfieldu ve Vysočanech.

Zahrádky, které daly parku Zahrádky jméno, měly být definitivně po desítkách let existence vymazány z mapy a stát se namísto rozšíření stávajícího přetíženého parku dalším bytovým projektem!

NEDOVOLME TO!

Pokud neochráníme cenné území přírodních letitých zahrad, nezbyde už jediný odkaz na místní pojem „Zahrádky“, které zde fungovaly již v předválečném období, a přijdeme o jedinou a jedinečnou možnost rozšířit nedostatečný park Zahrádky, který se svými necelými 5 ha má sloužit čtvrti o 45 tis. obyvatel o velikosti přes 200 ha. Přitom všude kolem máme více než 50 hektarů k intenzivní výstavbě, kde nyní dochází k útlumu kvůli zastavení poptávky po bytech.

Jedinečné přírodní území s chráněnými živočichy, spoustou jedlých stromů a keřů, záhony i vzrostlými jehličnany, ořešáky, třešněmi, slivoněmi a jabloněmi tvoří nenahraditelnou „klimatizaci“ čtvrti. Jejich nahrazení betonovými domy bez přirozené zeleně naruší zásadně biodiverzitu i teplotní rovnováhu okolí.

MÍSTNÍ OBYVATELÉ SEPSALI SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ,

kterým vyzvali radnici MČ Prahy 9 i magistrát města Prahy, aby ochránily zelené centrum čtvrti o velikosti okresního města, a to alespoň do doby, než dojde k dostavbě okolních rozsáhlých projektů a k vyřešení palčivých problémů v infrastruktuře. Za záchranu zahrádek bojují již od počátku roku 2021.

Na podporu záchrany zahrádek, aby se mohly otevřít všem a rozšířit park Zahrádky o unikátní přírodní zahrady sepsali místní

E-PETICI

ZA ZACHOVÁNÍ ZELENĚ V ZAHRÁDKÁCH
PRO POTŘEBNÉ ROZŠÍŘENÍ PARKU!

Svůj postoj můžete napsat na info@parkzahradky.cz!

Iniciativu můžete podpořit darem na Darujme.cz.

Místní rovněž vyzývají církev jako majitele pozemků, aby zachovala nezastavitelnou část zahrádek a předala je do péče místních spolků, které jsou ochotné pozemky okamžitě převzít do správy a uhradit dosavadní nájemné. Žádají rovněž zachování zázemí pro péči o pozemky a nerealizování plánované demolice chat (původně plánována v nejcitlivější části vegetačního období jara). Vyzývali také církev k jednání s úřady a zastupiteli o alternativních řešeních.

Obyvatelé i zahrádkáři nabádají všechny kompetentní úřady  pro ochranu životního prostředí, aby pomohly ochránit přírodní hodnoty a lokalitu, která je zázemím mnoha důležitých organizmů od hmyzu přes ptáky po savce.

Církev se odvolává na potřebu opravy dominikánského kláštera na Praze 1, který dalece přesahuje pouze rámec církevního objektu a klade si za cíl propojení a integraci do veřejného prostoru a nabízí přesah do kultury a umění. Jeho stav byl způsoben 100 lety zanedbané péče před navrácením církvi. Objekt je památkově chráněn a patří v rámci historického centra Prahy k světovému dědictví UNESCO. 

Opravdu nenajdeme v rozpočtech Prahy či státu nebo fondech na opravy památek dostatečnou částku, abychom nemuseli obětovat v době klimatických změn a platnosti Strategie adaptace Prahy na klimatické změny, to nejcenější co máme – poslední kus nedotčené přírodní lokality o velikosti více než 1 hektaru? Přitom právě adaptační plán zdůrazňuje, že je vhodné uplatňovat opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury.

Ostatní aglomerace v okolí (Prosek, Černý Most) mají odpovídající zelené centrální plochy přesahující stávající rozlohu parku Zahrádky a přesto jsou dokonce rozšiřovány, plocha zeleně u Rokytky je dlouhodobě zmenšována na úkor stávajících i budoucích obyvatel. Přitom prodeje nových bytů se v současné době zastavily a sami developeři hlásí pozastavení výstavby nejen v této lokalitě.

Více o celé kauze Zahrádky v článku a nedávné tiskové zprávě od spolku Arnika.

Odkaz na prvotní e-petici proti nekoncepční výstavbě ve Vysočanech, kterou nahradila e-petice za záchranu zeleného centra čtvrti.

Odkaz na text petice za záchranu zahrádek jako veřejné zeleně z roku 2021, která byla předána s 2058 podpisy na magistrát HMP a následně projednána, další reakce však ze strany magistrátu do konce volebního období již nepřišla. Místní znovu žádali o reakci nově zvolené zastupitele na počátku roku 2023.

Praha 9 v minulém roce dokončila realizaci směny a také odkoupení pozemků určených k zástavbě. Dnes jsou z nich parky. Pro proluky mezi domy prosadila změnu územního plánu ze zastavitelných ploch na zeleň. Změny územního plánu probíhají v této čtvrti doslova jak na běžícím páse. V současné době je např. podán podnět na zmenšení biocentra právě o území zahrádek promítnutím do územního plánu. Proč to nejde i opačně? Případná kompenzace církvi by měla být pečlivě kalkulována, protože proběhla v době, kdy již bylo doporučeno ze strany hl. m. Prahy v rámci připravovaného úz. plánu rozhodnuto o veřejném zájmu zahrady zachovat, navíc církev zde před znárodněním vlastnila právě zahrady, a tak má z logiky věci nárok na zachování zahrad v jejím vlastnictví. Výstavba bytů může bez problémů proběhnout na okolních 50 hektarech určených aktuálně k intenzivní výstavbě.

HNÍZDĚNÍ VZÁCNÝCH A CENNÝCH VČEL SAMOTÁŘEK OHROŽUJE JAKÝKOLI ZÁSAH! V zahrádkách probíhá vždy v prvních jarných týdnech unikátní událost roku, kdy po dobu několika týdnů vylétají tisíce včel samotářek z dutinek v půdě a opylují první jarní květy. Následně vytvoří hnízda a nakladou do nich vajíčka nové generace. Více o hnízdění ve videu zde nebo zde. Vyskytují se zde i chránění čmeláci.

V pátek 31.3. 2023, ne náhodou v den, kdy zahrádky naposledy ožily místními obyvateli, kteří se sem přišli rozloučit a odklidit poslední nářadí i rostliny k přesazení do bezpečí, jen necelé 3 dny před plánovanou demolicí zahrad, která by s jistotou ohrozila místní faunu i floru, došlo k zásadnímu zlomu v rámci dlouhodobého úsilí o napravení omylů územního plánování v naší čtvrti. Developer JRD, který dosud odmítal jakákoli jednání v zájmu zachování cenného zeleného území u centrálního parku Zahrádky, přistoupil na jednání o náhradním řešení. 

Podobná jednání nejsou jednoduchá, nepředpokládáme okamžitou dohodu. Nadále usilujeme o zachování provozu zahrad a jsme připraveni se o pozemky alespoň dočasně postarat tak, aby zbytečně nezpustly. Zatím jsou zahrady již rok neprostupně uzavřeny.

Díky ornitologům dokážeme pojmenovat mnoho městských druhů ptáků, kteří se v době jara zahnízďují v zahrádkách. Je to např. budníček menší, sýkora koňadra, kos černý, hrdlička zahradní, pěnkava obecná, špaček obecný, brhlík lesní, žluna zelená, zvonek zelený, stehlík obecný, holub hřivnáč, střízlík obecný, drozd zpěvný, červenka obecná nebo sýkora modřinka, pěnice černohlavá či rehek zahradní.

Po dvou letech marného úsilí o získání podpory a proaktivity ze strany zastupitelů se podařilo na zasedání zastupitelů hl. m. Prahy dne 23.3.2023 situaci snad zvrátit. Starosta p. Portlík a radní Prahy 9 Kamila Matějková z Prahy Sobě se zasadili o urgentní zařazení bodu týkajícího se ochrany zahrádek do programu. Debata byla relativně krátká, hlasující v naprostém konsensu schválili další postup, který dává zahrádkám šanci na přežití. 

V minulosti došlo k výzvě ze strany starosty P9, aby HMP pozemky odkoupila, což zůstalo bez odezvy. Podařilo se však alespoň část ohrožených pozemků ve vlastnictví Prahy ochránit před zastavěním a aktuálně probíhá veřejná debata nad jejich konkrétní podobou. 

Iniciativu podpořili senátoři p. Smoljak (Praha 9) a p. Hilšer (Praha 3), jejichž volební obvody se potkávají právě na hranici ohrožených zahrádek, které společně navštívili. Nabídli aktivní pomoc při jednáních zúčastněných stran.

 Dne 7.3. 2023 jsme společně s místními obyvateli za účasti a aktivní podpory p. Smoljaka opakovaně interpelovali zastupitele Prahy 9 a žádali je o proaktivitu. Následně jsme požádali o podporu zastupitelstvo hl. m. Prahy, které na naši urgenci reagovalo jednotným souhlasem a tím dalo potřebný základ pro jednání s majitelem i zastupujícím developerem o možných řešeních.

Plochy k výstavbě jsou odhadnuty na základě informací z katastru nemovitostí.

Na okolních brownfields je aktuálně v procesu výstavby tisíce bytů na území o velikosti zhruba 50 hektarů. 150 bytů, které církev plánuje postavit v parku Zahrádky, lze bez povšimnutí postavit na těchto plochách. Ušetřili bychom si spoustu času a prostředků, pokud bychom o takových možnostech jednali. Pozemky k výstavbě zde vlastní Finep, Central Group, Skanska, YIT, AFI, CPI, Pragovka, Vivus, ve hře je změna ÚP na území Bleších trhů. Celá čtvrť je dlouhodobě jedno obrovské staveniště a je nežádoucí, aby se výstavba přednostně uskutečnila v klidovém zeleném pásu Rokytky.

Nová ZŠ Elektra byla otevřena v září 23, po 20 letech od uvolnění stavební uzávěry na rozvojovém území, bohužel na území letitých zahrádek, které byly plně vykáceny a nikdy nebudou nahrazeny adekvátní zelení. Škola ještě mnoho let nebude mít plnohodnotnou zahradu (hřiště je na střeše budovy) a bude obklopena ze dvou stran výstavbou. Modrou čarou je na obrázku znázorněn areál školy (včetně budovy Postservisu pro 2. etapu výstavby škol), červeně zahrádky k zastavění, šedou stávající budovy a šrafovaně pozemky určené k výstavbě.

Naším návrhem je využití potřebné části zahrádek jako školní zahrady pro školu a školku pro cca 1000 dětí (I. a II. etapa), alespoň do doby, než se okolí školy zkultivuje. 

V roce 2013 schválila tehdejší rada MČ Prahy 9 výjimku z územního plánu umožňující na území zahrádek zástavbu 10-patrovými domy (vlevo), a to bez toho, aby návrh prošel komisí rozvoje. Nakonec však díky tlaku opozice výjimka udělena nebyla.

Na pozemky se zastavitelností OV-E bylo později navrženo ze strany IPR navýšení koeficientu zástavby na OV-G (P71/2020), tento podnět však nebyl doporučen k projednání 9.2.2021 (VURM).

Kromě unikátních a vzácných VČEL SAMOTÁŘEK , které jsou v posledních letech ohroženy z důvodu nedostatku míst pro hnízdění s přítomností potravy se v lokalitě se vyskytují rovněž CHRÁNĚNÍ ČMELÁCI, JEŠTĚRKY A VEVERKY, spousta motýlů, ptáků a dalších druhů. Výstavba počítá s likvidací veškeré zeleně a pokrytím úrodné zemědělské půdy betonovými garážemi, silnicí a chodníky. Developer neplánuje zachovat v zastavitelné části (1 ha) žádnou zeleň.

Mapa BPEJ (eKatalog)

Pozemky kdysi patřily zřejmě jinému církevnímu subjektu a sloužily i tehdy jako zahrady se záhony a jedlými stromy, což na území úrodné půdy bylo ideální využití. V době vzniku územního plánu pro tuto oblast (1999) však zde vznikl zastavitelný pozemek, který pak v restituci získala jako náhradní pozemek dominikánská církev, a to již v době příprav nového územního plánu, který lokalitu chrání jako zahrady. Díky investicím ze strany města a ostatních developerů se pozemek církvi mnohonásobně zhodnotil bez nejmenšího úsilí. 

Mapa ÚSES Praha (IPR)

Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je definován jako:„Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“ 

Část území zahrádek je chráněné. Celé pozemky zahrádek v majetku církve určených k likvidaci jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ZAHRADY a jsou evidovány jako zemědělská půda. Zastavitelná část pozemků zasahuje dokonce i do oblasti cenné úrodné zemědělské půdy I. třídy ochrany. Zákon výslovně uvádí možnost odejmout tuto půdu z fondu ZP pouze v případě, že je takové počínání ve výrazně převažujícím veřejném zájmu, který převažuje nad zájmem ochrany ZPF.

Část restituovaného území spadá do Územního systému ekologické stability Prahy (viz obr.) jako lokální biocentrum L2/83. To je však kvůli nedostatku péče a ochrany ze strany úřadů i zastupitelů a po zástavbě parkovými prvky nevhodnými pro takovou lokalitu aktuálně hodnoceno jako nefunkční a určené k obnově. Výstavba by naopak jeho funkčnosti velmi uškodila. V současné době je navíc podán podnět na zmenšení biocentra právě o pozemky zahrad, což svědčí o nekoncepčním a prodeveloperském přístupu veřejných institucí.

 

Platný územní plán z roku 1999.

Návrh nového územního plánu Prahy.

Stávající ÚZEMNÍ PLÁN (vlevo) vznikl před rokem 2000, je tedy přes 20 let starý a neodpovídá tempu rozvoje čtvrti, který tak probíhá bez ucelené koncepce. Dovoluje zastavět přírodní meandr u Rokytky z větší části. Metropolitní plán (návrh nového územního plánu Prahy – vpravo) počítá s ochranou zeleného centra včetně zahrad. Magistrát ho však ani po 10 letech neschválil. Požadujeme okamžité schválení této změny nebo uvalení stavební uzávěry na tyto pozemky do doby schválení návrhu územního plánu (dle zákona).

Developer JRD neprojevil reálnou snahu zakomponovat výstavbu do kontextu čtvrti a formálně se pokusil vyhovět požadavku radnice projednat záměr s veřejností. Místním se od prosince 2020 nepodařilo docílit zásadního pozitivního posunu v konceptu výstaby a absolutně projekt odmítají. Navrhují však navýšení bytové kapacity kdekoli jinde v rámci zhruba 200 ha zastavitelné plochy.

Záměrem developera JRD je (bylo) zlikvidovat 1 ha vzrostlých letitých zahrad u biocentra s chráněnými druhy a nahradit je „ekologickými byty“. Přitom podporuje svým nadačním fondem přírodu, komunity a udržitelný rozvoj. Před několika lety stála firma za podobně konfliktním projektem v Prokopském údolí, kterému naštěstní místní iniciativa nakonec zabránila.

KLAMAVÁ TVRZENÍ DEVELOPERA

Developer (JRD) má s církví smlouvu o budoucí koupi pozemku v případě vydání stavebního rozhodnutí. Používá však klamavé a neetické reklamní prohlášení, že staví ekologické byty bez zátěže na životní prostředí. Nejedná se zastupiteli, úřady ani veřejností a nerespektuje potřeby okolní čtvrti.

Developer vystupuje jako donátor. V roce 2022 „shodou okolností“ založil Nadační fond pro udržitelný život – pomáhá zlepšení stavu krajiny, zlepšuje komunitní život a pomáhá zvířatům, zatímco nemá problém s likvidací přírodního prostoru pro setkávání obyvatel a výstavbou bytů na jejich místě, které komunitě nepřinesou nic. Prezentované projekty jsou z doby, kdy už záměr výstavby v zahrádkách byl na stole projektantů.

Setkání s dominkány v roce 2021 v klášteře u kostela sv. Jiljí na Praze 1.

Převor dominikánského kláštera, bratr Filip (Štěpán Boháč), iniciátor nákladné rekonstrukce a opravy kláštera, působil v minulosti jako architekt hl. m. Prahy. První etapu oprav za více než 12 milionů korun zaplatil z velké části Dominikánský řád s příspěvkem hlavního města a Ministerstva kultury.

Dominikání získali původní pozemky zahrádek od státu v rámci restitucí v roce 2016 jako funkční zahrady s aktivním zahrádkářským svazem. Jeho členům však během vánoc 2022 zaslali výpovědi s lhůtou pro opuštění zahrádek do konce března. Plánovali v dubnu 2023 demolici zázemí zahrádek, přestože šlo mnohdy o zachovalé budovy k možnému využití jako klubovny, zázemí či dílny pro místní.

Hondota církevních restitucí v období let 2013-14 byla cca 75 mld a dalších 59 mld postupně vyplácených po dobu 30 let. Pozemky zahrádek sloužily před vyvlastněním jako církevní zahrady, přesto se rozhodli dominikáni původní zahrady nezachovat a pozemky maximálně vytěžit zastavěním a použít prostředky primárně na opravu svého kláštera na Praze 1.

CHYBĚJÍCÍ ODBORNÝ A OBJEKTIVNÍ PŘÍNOS ze strany IPR (Institut plánování a rozvoje h.m. Prahy), který schvaluje záměry developerů bez ucelené koncepce a tlaku na kvalitu života a dostatečnou infrastrukturu, prostupy i veřejnou vybavenost, což potvrzuje nově pořízená územní studie MČ Prahy 9.

IPR vynakládá obrovské veřejné prostředky na analýzy a podklady pro obhajobu ochrany zeleně včetně zahrad, očekávali bychom, že jako příspěvková poradní instituce bude zastávat i v reálných situacích především veřejné zájmy.

STŘET ZÁJMŮ na nejvyšších místech poradního orgánu Prahy. V případě zahrádek nejsme přesvědčeni o objektivitě rozhodování a nestrannosti doporučení ze strany IPR. Požadujeme tedy nezávislé odborné posouzení projektu výstavby nebo konání organizace v souladu se svými vlastními strategiemi a doporučeními i platnými zákony.

Park Zahrádky se z důvodu volně dostupných atraktivních hřišť, umožnění vjezdu auty pro návštěvníky až do srdce reakreační zeleně bez poplatku a jednoduchému občerstvení, které dostačuje pro jednodenní výlet mimopražských návštěvníků, ale nepřináší potřebné celoroční zázemí pro místní obyvatele, stal atraktivní výletní destinací, kterou si prostřednictvím internetových portálů doporučují k návštěvě rodiče po celé ČR. 

Po dostavbě obrovského množství bytových projektů pro desítky tisíc lidí, které jsou ve fázi plánu či výstavby, nebudou mít obyvatelé čtvrti prostor pro trávení volného času, a navíc park nebude schopen pojmout obrovský nárůst návštěvnosti v souvislosti s otevřením místní školy a školky pro cca tisíc dětí, které v současnosti navštěvují rozličné školy v rámci Prahy 9, velká část dětí chodí do škol mimo obvod (odhadem 30% dětí).

V lokalitě Zahrady nad Rokytkou vedle parku Zahrádky je archeologicky prokázáno osídlení již po 6 tisíc let. Před výstavbou nových domů kolem roku 2006 zde proběhl archeologický výzkum, který odhalil i několik tkalcovských dílen s keramickým závažím a stopami po konstrukci tkalcovského stavu. Lze předpokládat, že podobné naleziště skrývají i sousední zahrádky. Dosavadní nálezy byly zakryty betonem a nejsou v místě nijak připomínány.

Developer BCD postavil a prodal na území kolem atraktivního centra čtvrti (park, cyklostezka, fitness louka) několik tisíc bytů, avšak nezajistil žádnou vybavenost či veřejné zázemí (kromě lezeckého boulderu).

Prezentoval na svých stránkách výstavbu bytů v parku na půdě zahrádek s fotografiemi zeleně, kterou následně zastavěl byty. Červeně označené území zahrad je celé zastavitelné a velká část již zastavěna byla v roce 2022.

 Projekt Inspirace nad Rokytkou byl dokončen v roce 2022 jako snad již poslední etapa developera BCD v této lokalitě. Uzavřený nepřístupný komplex přinášející do parku pouze vysoké betonové zdi garáží, silnici vedoucí středem parku a další zátěž parku nám ukázal, jak negativně ovlivní rozvojovou čtvrť o velikosti krajského města, pokud neexistuje koncepce ani regulace výstavby vyjma starého a nefunkčního územního plánu.

Projekt BCD postavený uprostřed parku na území původních zahrádek (kolaudace 2022) zničil zeleň na celé ploše včetně té, která stínila betonové dětské hřiště. Nahradilo ji několik parkovacích míst s dobíjecí stanicí. Po 2 letech tlaku veřejnosti byly konečně v místě vysázeny stromy, původní zeleň to ale nenahradí.

Zahrádky získaly v době, kdy byly přístupné, rostoucí počet příznivců mezi místními obyvateli.

Vznik spolku Včelí zahrada u Rokytky, který i přes nevoli majitele udržoval zahrady v chodu a organizuje sousedská setkávání, nebyl nakonec realizován z důvodu uzavření zahrad.

Článek Zahrádky volají o pomoc! se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

Článek Vize pro zahrádky Piráti a Praha 9 Sobě se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

Článek Kdo ovlivnil vývoj kolem zahrádek u parku Zahrádky se nejdříve objevil na Park Zahrádky.

Pokud chcete podpořit zachování zahrad namísto zástavby, přidejte svou pozitivní a souhlasnou připomínku k těmto pozemkům v Metropolitním plánu. Návod jsme již zveřejnili v minulých vydáních newsletteru Rokytka žije!.

Děkujeme všem, kteří podepsali petici za záchranu zahrad jako veřejné zeleně. Na konci minulého roku byla předána na Magistrát, projednána, a nyní je v gesci pana Hlaváčka, hlavního architekta HM Prahy. Ten zatím razí spíše názor, že bez ohledu na správnost a urbanistickou smysluplnost zastaralého územního plánu, máme ctít vlastnické právo a spravedlivý přístup – když mohou stavět jiní, proč by nemohla církev v zahrádkách. Seznámili jsme ho s tím, jak cenné jsou tyto pozemky pro další generace a jak je pro místní obyvatele důležité je zachovat a rozšířit tak nedostatečný park. Ví i o vzácných živočiších, kteří zde žijí, líhnou se a vyvádějí mladé, a že zde přezimuje tisíce včel samotářek a každý rok v časném jaře vylétají opylovat místní ovocné stromy. Akceptujeme výstavbu tisíců bytů na zastavěných plochách, a to mnohdy i na úkor obrovské plochy vzrostlé letité zeleně, ale u tohoto pozemku vnímáme všichni, že jde o hodně.

Existuje snad plná shoda v tom, že je nenávratné zničení celého zastavitelného pozemku garážemi velkou chybou, kterou nám příští generace těžko odpustí. Nejde zde primárně o stavbu, ale ochranu cenné zeleně, kterou nelze nahradit v rámci revitalizace průmyslových areálů, tzv. brownfields. Úrodná půda v meandru řeky, která je zde staletí, zkrátka není nahraditelná novou výsadbou mezi paneláky. A pokud ano, potřebujeme dalších 50 až sto let, než docílíme odpovídající náhrady.

A jaká jsou možná řešení? Všechna jsou reálná a aplikovatelná, setkáváme se s nimi u jiných případů, kdy je třeba rozhodovat s ohledem na budoucnost, kvalitu života a dlouhodobou koncepci. Je to např.:

1. Výkup pozemků (tak jako u parku Přátelství na Proseku nedávno)
2. Směna za jiné stejně hodnotné pozemky (tak jako u zeleně na Střížkově – Finep)
3. Etapizace (běžně používaný nástroj urbanistů – časová posloupnost výstavby s ohledem na priority – vznik alternativních ploch zeleně např. v rámci výstavby Elektra nebo Pragovka). Zohledněna by měla být adekvátní velikost parkových ploch na čtvrť o velikosti 220 hektarů pro až 40 tisíc obyvatel. Pro srovnání sídliště Prosek má zhruba 20 tisíc obyvatel na stejné ploše a centrální Park přátelství je několikanásobně větší, navíc mezi domy jsou obrovské plochy s letitou zelení.
4. Změna konceptu výstavby tak, aby nedošlo ke zničení veškeré zastavitelné půdy kvůli garážím, silnicím, chodníkům a parkovacím stáním bytových domů a aby projekt přinesl do centra čtvrti odpovídající vybavenost vhodnou pro toto místo.

Díky intenzivnímu úsilí ze strany MČ Praha 9, které ještě zesílilo po zveřejnění petice za záchranu všech zbývajících pozemků původních zahrádek u parku Zahrádky ve Vysočanech, došlo v minulém týdnu k smluvnímu ukotvení správy MČ pro tu část pozemků, které patří HM Praha. Děkujeme za tento důležitý krok k rozšíření parkových ploch v centru čtvrti.

Přijďte se podívat do zahrádek v den otevřených zahrad – v neděli 12. 6. budou zahrádky otevřeny pro návštěvníky od 14 do 18 hodin.

Od 16 hodin plánujeme ohýnek s opékáním a kytarou, ale především bychom chtěli sdílet naši zkušenost týkající se minulosti zahrádek a dosavadního úsilí o jejich záchranu, ale také vize a plány, jaké funkce zahrádky pro novou čtvrť mohou v budoucnu mít.

Na místě si rovnou můžete vytvořit vlastní záhonek a přidat se ke skupině zahrádkářů. Neváhejte a zkuste si i uprostřed průmyslové čtvrti, jaké to je starat se o svou zahrádku.

Plánujeme také workshop pro děti i dospělé. Sledujte aktuální informace na stránkách www.parkzahradky.cz a událost na fb Rokytka žije.

Pokud Vás zajímá příběh zahrádek více, najdete na našich stránkách a fb Petice Rokytka Vysočany.

Článek o kauze Zahrádky ve Vysočanech také podrobně popsal spolek Arnika.

Na našem blogu Rokytka žije! najdete v rubrice „Zahrádky“ příspěvky týkající se zeleného centra nové čtvrti na místě bývalých a části ještě zachovalých zahrádek.

Více k akci Víkend otevřených zahrad ZDE.

Článek Poslední zachovalé zahrádky u parku Zahrádky se opět otevřou veřejnosti 12.6. a odhalí svůj příběh (snad) s dobrým koncem. se nejdříve objevil na Park Zahrádky.