Vysočany patří k největším rozvojovým územím Prahy a na Praze 9 vzniká čtvrtina všech pražských bytů. Škol, sportovišť a kultury ale nepřibývá stejně rychle. Část řešení nabízejí haly 18 a 19 bývalé Pragovky, které už roky stojí nevyužité. Výstava PRAGA! ukazuje, že začít se dá i bez miliardové investice. Rozhodne ale dohoda mezi vlastníkem, Prahou 9 a hlavním městem.

Tento text je součástí tématu Industriální Vysočany: haly Pragovky a ČKD. Přehled všech informací o halách najdete na stránce Haly 18 a 19 v Pragovce.

Dvě haly, které z továrny zbyly

Stopy industriální historie v nové čtvrti rychle mizí. Mezi nejvýznamnější zbylé stavby patří haly 18 a 19 bývalé automobilky Praga. Obě vznikly v letech 1947–1948 při poválečné obnově a každá má půdorys přibližně pět tisíc metrů čtverečních.

Hala 19, původně obrobna dřeva, je od roku 2005 kulturní památkou, mimo jiné kvůli železobetonovým skořepinám silným jen sedm centimetrů. Sousední pětilodní hala 18, bývalá lisovna karoserií podle projektu architekta Karla Hrušky, památkovou ochranu nemá. Hala 19 prošla sanací, dominantní hala 18 v posledních letech výrazně chátrá a se střechou se začalo něco dělat až v posledním roce. „Osmnáctka je, jak se říká v památkové péči, v torzálním stavu. Je možná nejvyšší čas se zabývat tím, co s ní,“ řekl na vernisáži prof. Tomáš Šenberger.

Škola v hale 18, kultura a sport v hale 19

S tisíci nových obyvatel roste potřeba škol, sportovišť a kultury. Výstavba této vybavenosti ale podle spolku Rokytka žije za bydlením dlouhodobě zaostává. Hrozí, že se Vysočany stanou čtvrtí „na přespávání“.

Územní studie Vysočany, kterou pro město zpracovává ateliér M4 architekti, počítá v hale 18 se školským využitím, například se základní uměleckou školou, a v hale 19 s kulturním nebo sportovním centrem. „Implementace veřejných funkcí do halových objektů je však nákladná a nelze předpokládat, že zůstane čistě k tíži vlastníků či investora. Úspěch může přinést pouze dohoda v území, jejímž moderátorem bude město,“ uvádí architekt Matyáš Sedlák.

Osmnáct studentských návrhů. Některé hledají i úspornější cestu

Jak by mohla konverze vypadat, ukazuje osmnáct návrhů studentů magisterského ateliéru Šenberger-Pustějovský z Katedry architektury Fakulty stavební ČVUT. Studenti do hal umisťují moderní základní školu s tělocvičnami otevřenými i veřejnosti, sportoviště, základní uměleckou školu, kulturní a komunitní prostory, knihovnu či galerii.

Některé návrhy využívají provozně i investičně šetrný koncept „dům v domě“. Do historického prostoru haly se vloží menší, samostatně fungující objekty. Nové vestavby nabídnou tepelně komfortní zázemí pro konkrétní funkce, zbytek haly může zůstat otevřeným, flexibilním prostorem. Takový přístup omezuje rozsah náročných stavebních zásahů i potřebu vytápět celý velkoobjemový objekt.

Že konverze průmyslových budov ve Vysočanech funguje, dokládají i proměněný Sklad E nebo lofty v Kolbenově ulici. „Studentské projekty nabízejí různé alternativy využití dobře adaptovatelných železobetonových konstrukcí hal 18 a 19 pro sport, kulturu nebo školu,“ říká vedoucí ateliéru prof. Šenberger.

Nejtěžší není rekonstrukci zaplatit, ale zorganizovat

Podle Šenbergera není hlavní překážkou cena. „Větší problém než to, co to bude stát, je, kdo to celé zorganizuje,“ řekl na vernisáži. Srovnal situaci s Polskem: „Naše příklady jsou zhruba z 80 procent investované soukromým sektorem. V Polsku je to přesně opačně, 80 procent je veřejná správa.“ Nejjednodušší variantou je oprava střechy a odstranění nebezpečných částí. Halu pak lze otevřít veřejnosti jako krytý prostor se sportovišti, lezeckými stěnami nebo skateparkem. „To je forma, která se dá realizovat skoro hned.“

Architektka Viktoriia Sýkorová v navazující přednášce vyvrátila nejčastější námitku: „Tvrzení, že rekonstrukce je vždycky dražší než novostavba, není pravda. Je jen víc nejistá, je potřeba počítat s rezervou na průzkumy a diagnostiku.“ Jako příklad uvedla amsterdamské kulturní centrum Melkweg v bývalé mlékárně. Provozovatelé ho čtyřicet let využívali a opravovali jen to nejnutnější, celkem za 2,5 milionu eur. Kompletní rekonstrukce, do které se pustili až potom, vyšla na 4,8 milionu eur. „Není potřeba čekat na zázrak, že se všechno stane najednou. Budovu lze začít používat hned a proměňovat ji postupně.“

Tři kroky k záchraně hal

Aby z hal nezůstala jen inspirace na papíře, musí se podle účastníků vernisáže stát tři věci:

  1. Dohoda o kontribucích. Vlastník, Praha 9 a hlavní město uzavřou kontribuční smlouvu, kterou nový Metropolitní plán podmiňuje další výstavbu v Pragovce. Ideálně s převodem hal 18 a 19 do majetku města nebo městské části.
  2. Zapojení hlavního města. Kontribuce samy náklady na konverzi nepokryjí a Praha 9 na ni nemá v rozpočtu prostředky.
  3. Nositel projektu. Koordinátor, který propojí vlastníka, městskou část, město i budoucího provozovatele. Dřív, než hala 18 podlehne času.

Rozhodne se při jednání o kontribucích

Nový Metropolitní plán, účinný od září 2026, významně navyšuje možnosti výstavby v areálu Pragovky a další výstavbu podmiňuje dohodou o kontribucích. Podle pořadatelů výstavy by jednání mohlo přijít už v tomto volebním období. Zatím ale žádné neprobíhá. „Městská část má zájem na záchraně hal 18 a 19 a má zájem získat do vlastnictví halu či haly. K opravě hal nemáme oprávnění,“ uvedl tajemník Úřadu městské části Praha 9 Leoš Toman. Podle něj investor nemá aktuální stavební záměry, a není tak v jeho zájmu o kontribucích jednat.

Metropolitní plán přitom obsahuje pobídky pro zachování hodnotných průmyslových staveb. Ponechané haly se za stanovených podmínek nezapočítávají do regulované plochy budov, investor tedy jejich zachováním nepřijde o kapacitu nové výstavby. „Dřív by je investor musel zbourat, aby využil kapacitu naplno. Teď o nic nepřijde,“ shrnula Viktoriia Sýkorová.

Precedens existuje na Žižkově. Hlavní město tam v prosinci 2024 koupilo historickou budovu Nákladového nádraží a související pozemky za přibližně 1,43 miliardy korun, aby v areálu vznikly školy, kulturní centrum a další veřejné funkce. Ve Vysočanech se nabízí potenciálně levnější cesta: využít vyjednávání o kontribucích k převzetí hal do majetku města a následně společně zajistit jejich přestavbu. „Na Žižkově Praha ukázala, že dokáže převzít odpovědnost za významnou historickou budovu a její budoucí veřejné využití. Doufáme, že podobnou příležitost dostanou i haly Pragovky,“ uvádí spolek Rokytka žije.

Hala 18 nemá na čekání

Vlastník nechal památkově chráněnou halu 19 v roce 2022 sanovat a obnovil její střechu, nyní zajišťuje i střechu haly 18, do které dlouho zatékalo. Oprava ale kupuje jen čas. Bez nového využití a bez památkové ochrany zůstává hala 18 nejzranitelnější částí areálu. Územní studie vytváří předpoklady pro zachování hal, jejich budoucnost sama nezaručuje.

Industriál jako nová hodnota čtvrti

O zachování průmyslového dědictví stojí i místní. Při zapojení veřejnosti do přípravy územní studie na začátku roku 2024 označovali lidé vedle zeleně podél Rokytky za hodnotu čtvrti také historické průmyslové stavby. Zájem dokládají i Industriální vycházky: za poslední dva roky se jich ve Vysočanech uskutečnilo deset a průvodce Stanislav Jonák kvůli velkému zájmu přidává další termíny.

„Když se dneska projdete v těch nových developmentech, vlastně nevíte, že tu bývala továrna. To mě mrzí,“ řekl na vernisáži Petr Zeman, spoluzakladatel databáze Prázdné domy, který nad výstavou převzal záštitu. Zachování hal tak není jen otázkou památkové ochrany. Může čtvrti dát jedinečnou identitu a veřejné prostory, které by jinak bylo nutné budovat od nuly.

Výstava PRAGA! běží do 2. prosince. Můžete hlasovat

Osmnáct velkoformátových panelů představuje návrhy od urbanistického konceptu přes vizualizace interiérů až po detaily vkládání nových konstrukcí do historických. Na posledním panelu je anketa, kde návštěvníci označí řešení, které se jim líbí. „Velkoformátové panely naživo působí úplně jinak než na obrazovce počítače,“ zve prof. Šenberger.

PRAGA! – Alternativní studentské projekty ochrany a nového využití průmyslového dědictví
Kdy: do 2. 12. 2026, v otevírací době knihovny
Kde: Městská knihovna v Praze, pobočka Černý Most (naproti metru)
Vstup: zdarma
Více informací: www.mlp.cz/cz/akce/praga/12380

Výstavu připravila Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT ve spolupráci se spolkem Rokytka žije a Městskou knihovnou v Praze, pobočkou Černý Most, pod záštitou Petra Zemana z platformy Prázdné domy. Všech 18 návrhů si můžete prohlédnout i online na archgaleries.fsv.cvut.cz. Reportáž z vernisáže najdete v článku Výstava PRAGA! odstartovala.


Související: Haly 18 a 19 v Pragovce – souhrnné informace · Industriální Vysočany: haly Pragovky a ČKD

Vysočany mají své „Nákladové nádraží“. Bez pomoci Prahy ale haly Pragovky nejspíš nezachrání

1 komentář u „Vysočany mají své „Nákladové nádraží“. Bez pomoci Prahy ale haly Pragovky nejspíš nezachrání“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *