REPORTÁŽ: Zahájení výstavy PRAGA! pod drobnohledem.

„Dvacet let chodíme kolem těch dvou krásných hal a těšíme se, že se s nimi jednou něco stane.“ Těmito slovy jsme v pondělí 2. 11. zahájili dlouho očekávanou vernisáž v nové budově Městské knihovny na Černém Mostě. A nejsme jediní koho to trápí – knihovna se zaplnila lidmi, kterým osud Pragovky není lhostejný.
 
Do 2. 12. tu bude vystaveno 18 studentských návrhů, co by mohlo vzniknout ve dvou halách bývalé Pragovky:
▸ hala č. 18 – dnes už ve velmi špatném stavu,
▸ hala č. 19 – díky památkové ochraně před pár lety opravená, včetně střechy.
 
PROČ JSME DO TOHO ŠLI
Při přípravě územní studie Vysočany jsme pořád dokola slyšeli, že školu, ZUŠ nebo sportovní halu do hal „dát nejde“. Tak jsme to chtěli ověřit. Oslovili ČVUT a studenti do toho šli. Nečekejte studie proveditelnosti, ale odvážné koncepty, které ukazují, co by tu mohlo být. Osud hal naštěstí zpečetěný není.
 
PETR ZEMAN: „ROZČILUJE NÁS, KDYŽ JE NĚCO ZAJÍMAVÉHO PRÁZDNÉ“
 
Úvodní slovo patřilo Petru Zemanovi z platformy Prázdné Domy, který nad výstavou převzal záštitu. Dobrých konverzí průmyslových staveb u nás pár máme, těch špatných je ale mnohem víc. Průmysl z měst zmizel a měli bychom si vážit toho, co po něm zůstalo. Co ho mrzí nejvíc? Že když dnes projdete nové developmenty ve Vysočanech, vůbec nepoznáte, že tu byla průmyslová čtvrť.
 
Studentům na závěr vzkázal: „Zůstaňte trochu naivní, jako v těch návrzích. To je hodně důležité.“
 
PROF. ŠENBERGER: „VĚTŠINOU SE TY DOMY BOURAJÍ“
 
Pak se slova ujal prof. Tomáš Šenberger z Katedra architektury FSv ČVUT, který ateliér vede s Dr. Pustějovským a doktorandy. Konverzím průmyslových staveb se věnuje přes 20 let – a nemaloval nám to na růžovo: „Někdy se nám podaří přesvědčit veřejnost a investory, že to jde zachránit. Většinou ne.“
 

Co studenti navrhovali

▸ Hlavní téma: základní škola, kterou bude okolí Kolbenovy kvůli mohutné výstavbě brzy potřebovat.

▸ Žádná chodba s třídami vlevo a vpravo jako v 19. století. Jeden z vedoucích přivezl zkušenosti z Dánska, a tak vznikly pavilony a klastry ve „školní krajině“, kde se střídá uvnitř a venku.

▸ K tomu dvě tělocvičny otevřené i veřejnosti a v hale 19 prostor pro sport a kulturu – sportoviště, ZUŠ, knihovna, galerie.

▸ Hala 19 je chráněná a stabilizovaná. Hala 18 je podle profesora v „torzálním stavu“ a je nejvyšší čas řešit, co s ní.

Největší aha moment: halu nemusíte celou zateplit

Profesor ŠENBERGER popsal tři cesty, od nejlevnější:

1) Otevřený skelet – jen střecha a nosné konstrukce, uvnitř veřejný prostor: lezecká stěna, skatepark, hřiště. „Odtlučou se popraskané omítky a je to otevřené,“ shrnul. Šlo by to téměř hned.

2) Dům v domě – do neizolované haly se vloží zateplené, vytápěné „krabice“ (třídy, šatny…), prostor mezi nimi zůstane nevytápěný nebo jen temperovaný. Při rozponech kolem 20 metrů se dovnitř vejde skoro cokoliv. V zahraničí je to u hal téměř standard.

3) Plná obálka – nová střecha, fasády, zateplení celé stavby. Nejdražší, ale pak už můžete uvnitř dělat cokoliv.

A kolik to bude stát?

Otázka, kterou slyšíme nejčastěji. Profesor ji obrátil: „Nejdřív je potřeba si vybrat, co tam vlastně chci dělat.“ Bez programu není žádný rozpočet.

Větší problém než peníze je podle něj, kdo to celé zorganizuje. Spolek a vysoká škola umí rozpoutat debatu, ale vlastník projektu chybí. Gočárova galerie v Pardubicích nebo PLATO v Ostravě se pohnuly, až když objekt koupilo město. Soukromník zachrání menší fabriku, ve vnitřní Praze to bez veřejné správy nepůjde.

A na závěr přidal jedno srovnání, které v sále zarezonovalo: u nás platí zhruba 80 % konverzí soukromníci. V Polsku je to přesně naopak – 80 % jde z veřejných peněz.

Děkujeme

Debata pokračovala u panelů, kde studenti trpělivě odpovídali na dotazy. Děkujeme vedoucím ateliéru a studentům za krásnou výstavu, všem dobrovolníkům za pomoc s přípravou občerstvení a dokumentaci a knihovně Černý Most za pohostinnost.

Večer uzavřela přednáška Ing. arch. Viktoriie Sýkorové „Vyplatí se to? Praktické otázky konverzí“. Ta si zaslouží vlastní příspěvek – o tom zase příště.

CO SI ODNÁŠÍME?

▸ Konverze nemusí být vždy tak drahá a složitá, jak se zdá – zvlášť když není nutné vytápět celou halu.

▸ Cest je víc, od okamžitého otevření skeletu po plnou rekonstrukci. Některé považujeme za realistické.

▸ Rozhodující teď není rozpočet, ale ochota veřejné správy – Prahy 9 i hl. m. Prahy – vzít téma za své a začít hledat náplň a cesty, jak haly zachránit.

Výstava PRAGA! Alternativní studentské projekty nového využití průmyslového dědictví – vernisáž běží až do 2. 12. v otevírací době knihovny na Černém Mostě. Přijďte se podívat a řekněte nám, který návrh by se vám v Pragovce líbil nejvíc!

Tisková zpráva k vernisáži ke stažení.

Autor fotografií: Ondřej Vosecký

Výstava PRAGA! odstartovala

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *