Celá rozvojová čtvrť Vysočan měla až do roku 2002 stavební uzávěru, město financovalo velmi rozsáhlou studii celého území, ta byla i podkladem pro vznik územního plánu, podle kterého se celých těch více než 20 let staví naše malé město. Během té doby zůstává infrastruktura stejná, veřejný prostor se příliš neplánuje, ale postupně byly navyšovány koeficienty zástavby a developeři celkem neřízeně a bez větších podmínek vytvářeli tisíce bytů. Chyběly chodníky, průchody, škola není hotová dodnes, školky vznikají alespoň soukromé. Nejsou volnočasové prostory a místa pro setkávání. Stísněný centrální park Zahrádky je v hezkém počasí přetížený a v dešti tu doslova chcípl pes, protože chybí zázemí. Ubývá původní přirozená zeleň po hektarech, stromy tu nemají cenu. Vykácená zeleň není nahrazena.

Až přišly v roce 2019 na řadu poslední zbytky ještě funkčních zahrádek. Ty získala v restituci církev (zřejmě oprávněně), a protože Magistrát si celé ty roky chytře plánoval zástavbu původních pozemků zahrad, dostal se církvi do ruky tento lukrativní soubor pozemků zastavitelných byty přímo uprostřed nového parku bez velkého úsilí.

První obyvatelé se do čtvrti u Rokytky stěhovali kolem roku 2008, tehdy to byly první etapy Nové Harfy a Zahrad nad Rokytkou (obě výstavby vznikly revitalizací brownfields). Už v té době obyvatelé bojovali za obyčejné výhody jako je přístup k domům či na fungl novou cyklostezku, která tehdy ještě neměla své uživatele, dnes je spíše promenádou pro pěší.

Pohár přetekl. Poslední zahrádky jsme se rozhodli chránit všemi prostředky. Začali jsme peticí proti nekoncepční výstavbě v elektronické podobě, která během dvou týdnů získala přes 500 podpisů. Lidé vyjadřovali svou podporu a nabízeli pomoc. Brzy poté vznikl informační portál www.parkzahradky.cz a petice za záchranu zahrádek, která získala necelých 2100 podpisů díky obrovskému nasazení místních obyvatel, funguje také fb skupina.

Co se od té doby všechno událo, najdete na blogu Rokytka žije v rubrice „petice„. Podali jsme petici na Magistrát, kde jsme sice dostali nějaké reakce, ale vesměs nepodporující myšlenku záchrany zeleně, což je jediné smysluplné řešení z pohledu rozumného rozvoje intenzivní výstavby na jinak toxických územích továren.

Navštívili jsme i majitele pozemku, zástupce dominikánů, a od nich víme, že jejich cílem není stavět byty, ale získat prostředky na obnovu pražské kulturní památky, dominikánského kláštera na Praze 1, kterou církev získala zpět po cca 100 letech bez údržby v téměř havarijním stavu. Fakt, že Praha není ochotna pomoci financovat obnovu kláštera, který má sloužit i veřejnosti, je jedna z hlavních překážek záchrany zahrádek.

Několikrát jsme interpelovali radnici Prahy 9 a byli jsme i na zastupitelstvu Magistrátu. Jednali jsme s hl. architektem Prahy p. Hlaváčkem, spojili jsme se i s garantem IPR pro Prahu 9. Na úrovni Magistrátu jsme bohužel nezískali potřebnou podporu. Pomoci se nám snažili kromě zastupitelů z řad Pirátů např. p Zeman z Praha Sobě radní z Prahy 7 Sobě a zakladatelka občanské iniciativy Praha 9 Sobě Kamila Matějková. Ta díky zkušenosti z Magistrátu intenzivně podpořila kroky petičního výboru a mnohokrát nám poskytla dobré a užitečné rady, jak efektivně postupovat.

Praha Sobě má velkou zásluhu na tom, že nedošlo k již schválenému podpisu velmi nevýhodné smlouvy mezi developerem JRD, který má na pozemky církve předkupní právo, a Magistrátem, o započtení zelené plochy v místě vstupu do parku (ve vlastnictví Prahy) do koeficientu zeleně, což by umožnilo větší intenzitu zástavby. Děkujeme tímto obrovskému úsilí na straně Praha 9 Sobě a Pirátů Prahy 9 zastavit tento krok, což se finálně podařilo. Jsme přesvědčeni, že moment, kdy nedošlo k žádné dohodě s JRD, byl zlomový v celém vývoji již na počátku snahy o získání povolení stavět.

Podporu jsme již na počátku získali také od p. senátora pana Davida Smoljaka, jehož asistentka p. Renata Klusáková stála za peticí za záchranu hospody u Brabců. Ta nám rovněž velmi pomohla zorientovat se ve složitých procesech řízení v rámci Prahy.

Ze strany Pirátů přicházela postupně podpora především ze strany Václava Vislouse a Kornélie Gottmannové. Václav prosadil vypracování územní studie, která by měla vnést do lokality více jasno. Ta je dnes již před dokončením a má být brzy zveřejněna. 

Kornélia by ráda pomohla zahrádkám tím, že by mohly částečně sloužit nové škole U Elektry, jejíž stavba probíhá na původních vzrostlých zahradách, z nichž se nakonec nedochovalo nic. Dětem tak bude v prvních letech chybět přirozené prostředí okolí školy a v zahrádkách by mohli nejen trávit čas a mít výuku, ale také mít zázemí po škole.

Velkou zásluhu za tím, že jsou zahrádky stále v užívání místními obyvateli, má i starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, který celý proces sepsání petice a následných kroků veřejnosti odstartoval. Požadoval od JRD dohodu s místními, a to rozhodně není lehký úkol. Prozatím se nepodařilo najít téměř žádný průnik zájmů. Starosta rovněž požádal Prahu o odkup pozemků a nedávno se dohodl s magistrátem o převzetí části pozemků ohrožených výstavbou do správy městské části. Tím snad došlo k prvnímu úspěchu a ochraně zeleně, kterou si dnes nikdo již nedovede představit jinak než jako součást parku.

Kdo ovlivnil vývoj kolem zahrádek u parku Zahrádky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.