Budoucnost území betonárny v Hloubětíně a jejího okolí je i na Vás!
Jak ji můžete ovlivnit?
Projekt „Revitalizace betonárny“ (Metrostavu)
Zpřístupnění a revitalizace areálu betonárny v Hloubětíně je pro rozvojovou čtvrť kolem údolí Rokytky a parku Zahrádky vítanou změnou. Jde o strategické území na rozhraní dvou městských částí (Prahy 9 a Prahy 14) s přístupem na Poděbradskou i Kolbenovu ulici a v bezprostřední blízkosti místních tramvajových a autobusových linek. V souvislosti s navrhovanou podobou záměru je však nutné upozornit na zásadní problematické aspekty projektu, který nebere dostatečně v potaz širší souvislosti a potřeby lokality situované na území Prahy 9. Naopak, kvůli nepromyšlené koncepci nové problémy do místa přináší.
Je žádoucí, aby příslušné orgány města a městské části Prahy 9 iniciovaly proces vedoucí k transparentní a opravdu veřejné debatě o budoucí podobě tak důležitého území pro již téměř dokončenou okolní čtvrť, veřejnosti byly představeny reálné vizualizace podoby území a vazeb na okolní nízkou zástavbu, a probíhala rovněž otevřená debata o alternativních možnostech řešení záměru tak, abychom maximalizovali přínosy a minimalizovali nově vzniklé problémy a zátěže v území.
V rozvojové části Prahy 9 jsou aktuálně v různé fázi realizace či prodeje stovky nových bytů a v nabídce realitních kanceláří jsou opakovaně v nabídce i starší byty v okolních projektech. Z důvodu vysokých cen a méně dostupných hypoték se z bytových projektů stávají postupně nájemní domy. Hlavní problém lokality tak není nedostatek nabízených bytů, ale naopak překotný růst počtu obyvatel bez adekvátního navýšení ploch pro veřejnou vybavenost, sport, školství, zdravotnictví i rekreaci. Proto je třeba, aby projekt respektoval širší souvislosti lokality a pomáhal je rozvíjet a nikoliv jen maximálně vytěžoval dosavadní investice ze strany města a dalších subjektů, ale také samotný výhled do zeleně unikátního údolí Rokytky.
Určitou nadějí pro celé území rozvojové čtvrti, které již přes 20 let strádá nekoncepčním přístupem města k rozvoji, je rozsáhlá územní studie, která je uprostřed procesu tvorby a schvalování. Návrh ze strany architekta na základě participativních setkání na začátku roku očekáváme v průběhu září. Lze doufat, že součástí návrh bude také rozumné využití území betonárny.
Pohled na území betonárny (aktuální vs. po „revitalizaci“)
Pohled od sídliště YIT
(vizualizace s domy není k dispozici)
Pohled od bytových domů Modrého
(sousední domy)
Pohled od Poděbradské
(z mostu cyklostezky)
Vyvracíme mýty a tvrzení politiků, developerů i architektů
Problematické aspekty projektu
Pro účel revitalizace území betonárny bylo vypracováno více variant architektonických konceptů řešení. Developer prosazuje variantu s pěti 50metrovými věžáky s maximálním výhledem na nivu Rokytky, jiné varianty veřejnosti představeny nebyly. V listopadu 2021 developer sice uspořádal u vstupu do areálu setkání s veřejností, povědomí o termínu však bylo nízké (zřejmě z důvodu nízké distribuce letáčků do schránek). Návrh projektu byl představen v základních půdorysech a rozestavění, orientace a výška budov nebyla vyobrazena a nebyla ani předmětem debaty. Zpětná vazba byla sice zaznamenána a zveřejněna, zásadní připomínky k podobě projektu však zohledněny nebyly. Další fáze participace už proběhly jen v centrále Metrostavu, pozváni byli jen ti, kdo zaslali písemné připomínky. Prezentace již obsahovaly celkový pohled na rozmístění budov, avšak nadměrně zkresleným způsobem vyobrazení (zeleň, disproporce, chybějící kontext apod.).
Vzhledem ke komplikované dostupnosti participativních schůzek zastupoval v dalších fázích zájmy veřejnosti především místní spolek Rokytka žije. Ačkoli spolek opakovaně žádal zástupce Metrostavu o poskytnutí informací a vizualizací k zveřejnění, ještě v dubnu roku 2024 nebyly tyto podklady zveřejněny ani poskytnuty k zveřejnění. Na žádost zastupitelů nakonec developer přistoupil k prezentaci projektu formou 3D projekce v období května, o které však předem v lokalitě neinformoval. Krátce před začátkem projekcí byla informace zveřejněna na sociálních sítích.
Z důvodu extrémně zkreslené a mystifikující formě prezentace developera reaguje spolek Rokytka žije i na četné podněty místních obyvatel postupným zveřejněním reálných dopadů projektu na území a argumentaci k tvrzením developera. Napravujeme nedostatečnou a neobjektivní formu informační kampaně a předkládáme tak soubor informačních podkladů, které vychází z původních zdrojů informací od developera.
Jak může každý z nás ovlivnit podobu revitalizace betonárny? Ještě je čas!
Vyplňte krátkou anketu a vyjádřete svůj postoj k návrhu developera.
Přes jednoduchý formulář můžete zakřížkovat postoje, které nejlépe vystihují Váš názor na záměr na území betonárny a v jejím okolí. Můžete přidat vlastní odpovědi a také komentáře. Výsledky ankety budou v anonymní formě předány politikům i vedení Metrostav Development a poslouží také jako případná argumentace z pohledu veřejnosti.
Připojte se k prohlášení spolku Rokytka žije a místních vlastníků k záměru developera
Spolek Rokytka žije reagoval na situaci prohlášením, které zveřejnil na svých stránkách 14.11. 2023, den před konáním zasedání komise pro územní rozvoj Prahy 9. Jsou zde uvedeny i méně známé a zřejmé okolnosti záměru developera, které považuje výbor a členové spolku za klíčové k další debatě a vyhodnocení. Stanovisko spolku můžete podpořit vyjádřením své podpory na e-mail spolku spolek@rokytkazije.cz nebo jinak zveřejnit.
Stanovisko spolku Rokytka žije k záměru revitalizace betonárny v Hloubětíně
Místní sdružení vlastníků nemovitostí se následně rozhodla vydat rovněž prohlášení (3.3.2024), které už podpořila první SVJ.
Pokud se chcete k prohlášení připojit a podpořit tak snahu místních o změny v konceptu záměru developera, pošlete e-mail na k tomu určenou adresu prohlasenibetonarna@gmail.com, přiložte text prohlášení a vyjádřete souhlas s ním spolu s identifikací SVJ a členů výboru. Doporučujeme, aby tento mail byl poslán v kopii všem členům výboru, aby bylo zřejmé, že jde o společný postoj. Prohlášení spolku lze podpořit i jako jednotlivý vlastník či skupina vlastníků.
Důležité okolnosti záměru revitalizace a negativní dopady na území
1. Výškové budovy nerespektují stávající zástavbu a nepřiměřeně zasahují do rekreační oblasti údolí Rokytky
Výškové budovy o 15, resp. adekv. 17 patrech (50 m) dalece převyšují stávající okolní výstavbu (6 pater), převyšují i dosavadní nejvyšší budovy čtvrti (Nová Harfa, Nademlejnská, YIT, Skanska, Nová Tesla). Domy jsou rozestavěny tak, že zasahují do rekreační oblasti údolí Rokytky a nerespektují charakter území kolem říčky. Není zohledněn ani (zatím neschválený) Metropolitní plán, který v tomto území omezuje výšku budov stejně jako v celé okolní čtvrti podél údolí na 6 pater.
2. Roztříštěné a nevhodně umístěné veřejné plochy a výrazné zmenšení volnočasového areálu u zastávky tramvaje
Veřejné plochy jsou roztříštěné a nevhodně umístěné (např. u křižovatky Poděbradská, v nepřehledné zatáčce cyklostezky), volnočasový areál je přesunut na městské pozemky se zelení a stromy a fakticky výrazně zmenšen, stávající plocha hřiště na míčové hry má být zastavěna výškovou budovou.
Developer paradoxně oblíbené a hojně navštěvované místo setkávání místních z širšího okolí sám nedávno vybudoval. Probíhají zde pravidelné kroužky, sportovní utkání, kulturní akce, tématická odpoledne i večery.
Hřiště obsahuje asfaltový pumptrack, který svou omezenou velikostí zdaleka nedokáže uspokojit poptávku menších i starších dětí, dále U-rampa, hrací plocha s basketbalovými koši, dřevěné prkvy v terénu a bistro s posezením.
Prostor je již nyní přetížený náporem velkého počtu návštěvníků, což se v budoucnu s přílivem dalších obyvatel ještě zhorší.
Jiný podobný prostor v čtvrti zatím nevznikl.
3. Projekt nerespektuje narůstající frekvenci a bezpečné křížení pěších i cyklistů, přidává zátěž a neřeší problematická místa
Řešení komunikací a prostupů vytváří zbytečné zpevněné plochy, neřeší problematická ani chybějící a dlouhodobě potřebná propojení. Je patrná neznalost frekventovaných tras v místě se stále narůstající zátěží, nezohlednění očekávaného nárůstu zátěže do budoucna v souvislosti s pokračující výstavbou a propojením s páteřní cyklotrasou od Klíčova. Směrování toku pěších na „pobytové schody“ kolmo přes cyklostezku v zatáčce či budování bistra ve stísněné a již dnes kolizní křižovatce cyklostezek nad Rokytkou komfort a bezpečnost pěších i cyklistů spíše zhoršuje.
4. Koncepce veřejného prostoru neodpovídá potřebám čtvrti – omezené komerční prostory, soukromé střechy garáží
Veřejný prostor a vybavenost by měly být hlavní předností projektu a přínosem pro území. Minimalistické půdorysy oddělených výškových budov však přináší omezené možnosti vnitřních a zastřešených prostor. Vzniká formálně „tzv. veřejný prostor“ – fakticky však jde o spoustu chodníků, roztříštěných plácků a zídky kolem domů, to vše na soukromých střechách garáží ve vlastnictví SVJ. Jaká je garance, že si tento prostor SVJ neoplotí? Lze zajistit, aby se partery nestaly jen dalšími komerčními a ekonomicky nestabilními prostory?
5. Stávající izolační zeleň je ohrožena, výsadba nepřináší potřebný efekt na je směřována mimo rekreaci
Kácení zeleně v okolí cyklostezky a rekreační zóny je nežádoucí. Náhradní výsadba nemůže ihned nahradit funkční izolační zeleň, koruny budou dorůstat desítky let. Dopad masivního kácení sousední stráně a ohrožení oplocené zeleně u YIT, ale i jiných menších ploch u cyklostezky („nová kvalitní zeleň“ u Nové Harfy) je evidentní už nyní. Obnova zeleně musí probíhat postupně a dlouhodobě, nikoliv najednou vykácením „náletů“ v celé čtvrti.
6. Směna pozemků města má negativní dopad na koncepci záměru
HM Praha směnilo klíčové pozemky rekreačních ploch za nepotřebné pozemky developera. Developer to využil pro zasazení dvou budov do cípů vedle městských pozemků.
V současné době je veřejné hřiště vybudované developerem již částečně na pozemcích hl. m. Prahy. Na magistrátní pozemky se má hojně využívané hřiště ve finále posunout celé a na developerem vlastněné části vzniknou garáže a 15 patrový dům (přibližně cca do poloviny plochy stávajícího basketbalového hřiště). Veřejně využitelná plocha se tedy reálně zmenší a doplnění dalších ploch (např. hřiště na volejbal, plocha na pétanque apod) nebude možná, to vše při dalším nárůstu počtu obyvatel.
Místo toho bude v rámci výstavby více roztříštěných ploch včetně náměstí z druhé strany projektu v místě nepřehledné zatáčky cyklostezky s volným prostupem do cyklotrasy a náměstí u rušné křižovatky na Poděbradské.
7. Negativní dopad změny územního plánu bez adekvátní kompenzace navýšení bytové kapacity a zrušení plochy „sport“
MČ Praha 9 odsouhlasila bez veřejné participace v rámci změny územního plánu (podnět z roku 2013 ještě od předchozího developera) zrušení plochy „SPORT“ o rozloze cca 5 tis. m2 a navýšení koeficientu zastavěnosti i přes omezenou využitelnost plochy z důvodu zasíťování pozemků. Zatím se nepodařilo prokázat jakoukoli kompenzaci ze strany developera či stanovenou podmínku pro koncepci záměru.
Aktuální návrh developera zmenšuje plochu stávajícího volnočasového areálu na polovinu a na stávajícím multifunkčním hřišti plánuje postavit garáže a 50m vysokou budovu. Zmenšuje tak prostor pro trávení volného času všech generací, který v celé čtvrti jinak chybí. Nárůst počtu obyvatel povede k dalšímu přetížení areálu.
MČ Praha 9 zřejmě tuto změnu ÚP odsouhlasila bez podmínek směrem k developerovi. Na opakovaný dotaz na zdůvodnění této nepříznivé změny zatím nebylo podáno žádné vysvětlení.
Výsledná plocha pro volný čas a sport by oproti původnímu územnímu plánu byla zmenšena z původních 5000 m2 na cca 2000 m2, a to také díky převodu pozemků města v tomto místě do rukou devlopera bez podmínky zachování stávající plochy hřiště.
Metropolitní plán na území betonárny limituje výšku na 6 pater, což je v souladu s veškerou dosavadní výstabou nejblíže k biokoridoru Rokytky.
Zúžení biokoridoru Rokytky v místě pod betonárnou však ohrožuje budoucí ekologickou rovnováhu lokality. Zbytečný zásah do stráně a břehů a následná zatěž množstvím okolních bytových domů Rokytka jen stěží unese.
Říčka Rokytky je součástí tzv. Územního systému ekologické stablity města (ÚSES). Přestože je už nyní nefunkční, město ani městská část zatím nedělá žádné adekvátní kroky k obnovení této funkce, naopak, dochází k neustálému zvyšování zátěže výstavbou bytů a atrakcí pro návštěvníky z celé Prahy. Prochází tudy také páteřní cyklostezka spojující Kyje s Vltavou.
Metropolitní plán není stále ani po mnoha letech schválen, ale je považován za nástroj koncepce rozvoje do budoucna.
8. Klamavá tvrzení o pozitivním vlivu na životní prostředí.
Developer uvádí, že zlepší klima v lokalitě, přinese k Rokytce diverzitu a přírodu. Dokonce zavádějícím způsobem mystifikuje o realizaci jakýchsi vodních ploch a dokresluje toto tvrzení fotografií neznámého jezera.
Opak je však pravděpodobnější.
V krajině údolí Rokytky by vznikla obrovská betonová bariéra o výšce 50 metrů a půdoryse 100 x 100 metrů. Původní subtilní konstrukce betonárny nemá oproti takové masivní stavbě jen minimální vliv na stávající klima. Obyvatelé neregistrují ani prašnost ani hluk z provozu betonárny. Neprostupnost tak malé plochy území nezpůsobuje bariéru, naopak s výstavbou by vznikly nové kolize a překážky např. kvůli domům obklopeným zídkami umístěným u cyklostezek.
Teplotní mapa Prahy ukazuje, že území betonárny v současné době není zátěží, mohutná výstavba podél Poděbradské a Kolbenovy, která se zde chystá, však ukazuje opak. Ani zeleň nedokáže vykompenzovat vliv sálání betonových staveb, pokud dalece přesahují výšku korun stromů, a to i v případě, že zeleň je již vzrostlá.
Velká část zeleně vzniká v naprosto nehostinné části projektu, kde nemá vliv na klima v místech, kde lidé tráví čas. Jedná se o stromy sázené na vytvořeném „náměstí“ u rušné křižovatky Poděbradské ul. a např. alej podél tramvajové trati směrem k ul. Na obrátce.
Zelené střechy u tak malých půdorysů budov a v tak obrovské výšce nad zemí možná zlepší odraz záření zpět do atmosféry nad budovami, ale na klima v místě pobytu lidí nebude mít žádný vliv.
Negativní vliv budov lze však s jistotou očekávat, a to jednak kvůli betonovým plochám (včetně dvou pater podzemních garáží), ale také kvůli rozložení budov, které s velkou pravděpodobností zhorší zátěž hlukem a větrem (opak developer neprokázal).
Developer uvádí, že vytváří rozsáhlé plochy zeleně, které nazývá „přírodou“. Reaguje tak i na časté podněty místních, že přirozená divoká (nekultivovaná – přírodní) zeleň v údolí Rokytky je cennou hodnotou pro obyvatele čtvrti. Přesto se developer rozhodl většinu stávající vzrostlé a funkční zeleně na svých pozemcích vykácet (často se jedná právě o přirozenou téměř bezúdržbovou zelenou kulisu podél rekreačních ploch) a nahradit ji městskou zelení, která desítky let nedokáže vyvážit klimatické podmínky zastavěné lokality.
Developer prohlašuje, že „stávající zeleň podél Rokytky bude zachována, ošetřena a doplněna tak, aby se zvýšila její perspektiva“. Ve skutečnosti tím myslí, že vykácí část funkční izolační přírodní zeleně v biokoridoru Rokytky, který má pro místní diverzitu i klima nenahraditelnou hodnotu, a umístí sem pobytové schody, které v daném místě způsobí pouze problémy a kolize, a nevyřeší chybějící bezbariérový přístup k řece od projektu.
Developer velmi odvážně konstatuje, že „vodní hladiny jezírek na veřejných prostranstvích budou díky odpařování v parných dnech místo ochlazovat“. Zřejmě tím myslí efektní fontánu, která velmi dobře působí na vyobrazení projektu. Přitom nelze očekávat, že by takový prvek byl někdo ochotný provozovat a starat se o něj včetně pokrytí nákladů, pokud půjde o prostory předávané do rukou SVJ (to samé by platilo i u MČ). Ze zkušenosti z ostatních projektů podobné výstřelky developerů dopadly tak, že tyto „atrakce“ sloužící spíše jako obhajoba nevlídně řešených projektů a lákadlo pro kupující bytů (viz. např. nerealizovaná fontána v sousedním YIT sídlišti).
Jezírkem je zřejmě myšlena malá retenční plocha, která sice zřejmě zachytí určitou část dešťové vody, ale ze zkušeností s mnoha retenčními nádržemi v této čtvrti víme, že v době veder jsou vyschlé a ne vždy na pohled estetické.
