Jsme parta lidí, kteří bydlí jen kousek od sebe, ale ještě nedávno se neznali. Spojil nás jeden sen. Láska k přírodě a touha zachránit její malý kousek v naší blízkosti. Potkali jsme se tak trochu náhodou. Říká se však trefně, že náhody přeci neexistují. Dnes nás toho spojuje víc. Např. i potřeba být součástí komunity a bydlet v neanonymní čtvrti. A tak jsme kromě petice začali pořádat i sousedské akce, které si moc užíváme a těšíme se na další. Založili jsme místní spolek Rokytka žije a snažíme se dlouhodobě vylepšit život v nově vznikajícím „městě“ kolem poetické říčky Rokytky. Budeme moc rádi, když se k nám přidáte.
Monika a Martin Domincovi
V oblasti u Rokytky bydlíme s manželem od roku 2009, v Praze už ale žijeme zhruba 25 let. Tehdy byla v místě dnešního parku a krásných promenád jen zarostlá pustina, samé bláto, místo cyklostezky neprostupné zbytky pražců po původní vlečce a spousta skládek. Opuštěné chatky a torza zahrádek připomínala kdysi jistě opečovávané záhonky a stromořadí. Rokytka kolem dnešních meandrů byla láska na první pohled, když jsme jednou náhodou do těch míst zabloudili na kole. Nedlouho poté jsme stejnou náhodou narazili na první prodávaný projekt s říčkou za zády na místě bývalého ČKD překladiště a vůbec jsme neváhali. První roky byly krušné. Nekonečné reklamace a dohady s developerem, nedokončené okolí domů, příjezd k domům po tankodromu, na tehdy ještě prázdnou zbrusu novou cyklostezku nebyl široko daleko žádný přístup, chyběl obchod, služby, kavárna. Park, hřiště i fitness stezka byly teprve ve fázi plánů. Po celou dobu se zájmem sleduji vývoj celé oblasti, zajímám se i o urbanismus, tvorbu města, územní plánování, architekturu, ale tu největší hodnotu v místě, kde žiji, vidím v silné a spolehlivé sousedské komunitě. Láska k přírodě, která mě k Rokytce zavedla, nakonec byla hlavním impulsem, že jsem se začátkem roku 2021 rozhodla aktivovat již relativně velkou skupinu obyvatel nově vznikající čtvrti a začala jednat se zastupiteli o budoucí podobě rozvojového území, zlepšení kvality života místních, ale hlavně ochraně posledních kousků přírody, která neustále ustupuje necitlivému developmentu. Přála bych si, aby se lidé v místě spojili a vytvořili silnou komunitu, která dokáže svůj domov měnit k lepšímu. Děkuji manželovi, že mi pomohl vytvořit tyto stránky, které ke splnění mého přání přispějí.
Bc. Lukáš Příbramský – předseda spolku
Lokalita: Projekt Zátiší Rokytka
Proč jsem se stal členem spolku:
Předsednictví mi takříkajíc spadlo do klína, protože ho nikdo nechtěl 🙂 ale vážně, jsem rád, že spolu s ostatními členky jsme vytvořili spolek, který kráčí ve šlépějích petice na záchranu pozemků zahrádek. Od počátku mám takový sen, že spolek pokryje všechny hlavní projekty v naší čtvrti od Freyovi po Kbelskou, aby měl unikátní vhled do problémů všech obyvatel a mohli jsme společně tvořit čtvrť, ve které se nám hezky žije, je prostupná, vybavená a nové projekty navazují na to, co potřebujeme.
Něco o mě:
Jsem urbanistický lajk, který miluje pohledy architekta Gebriána, jež se na stavby dívá zejména prakticky a přínosně vůči svému okolí. Proto mi není jedno, jak vypadá mé okolí a chci se na jeho vývoji podílet. Stačilo začít málem, a to uklízet nepořádek v našem okolí, i když není můj. Děláme častou chybu, že se nepodílíme na maličkostech a vše vnímáme optikou toho, že to za nás někdo udělá, protože platíme daně. Ale pokud chce občan hezké místo k životu, tak to nestačí, a dnes jsem nejen předseda spolku, ale také se aktivně věnuji tomu, co a jak dělá naše radnice, a aktivně s ní komunikuji.
Do nové čtvrti Vysočan jsem se přistěhoval koncem roku 2019, kousek od metra Kolbenova. Splňovala vše, co jsem potřeboval, rychlé spojení do centra metrem, příroda za rohem, klid od dopravy a blízkost Černého Mostu, kde mám rodinu. Na Prahu 9 jsem se přestěhoval z mé domovské Prahy 14 už v roce 2016. Vyrůstal jsem na Lehovci, na celkem hezkém sídlišti s lesem a velkým školním hřištěm doslova za rohem, a tak jsem hledal místo, co by se tomu trochu mírně podobalo v pásu říčky Rokytky, blíže centru.
Vysočany pro mě nejsou žádnou neznámou, oblast znám velmi dobře, díky tomu, že jsem nadšený cyklista, který rád objevuje své okolí, a tak jsem již od roku 2006 sledoval, jak se celá tato oblast proměňuje k lepšímu (sic na úkor velkého množství zeleně).
Můj sen byl, že se jednou přestěhuji do Pragovky, kde bude krásná umělecká čtvrť, která žije, je plná restaurací, kaváren, divadel, galerií, a je společenským centrem této čtvrti.
Realita je zatím bohužel jiná, ale i tak byl domov hned vedle Pragovky jasnou volbou (neplést s Jihlavankou :).
Klára Hanyková
Do Kolbenovy jsem se přestěhovala na podzim 2020. Vybrala jsem si tuto část Prahy hlavně kvůli nově vznikající čtvrti, blízkosti parku Zahrádky, a protože jsem poslední tři roky žila v Mnichově a zvykla si namísto MHD používat kolo k dopravě po městě, líbila se mi také blízkost páteřní cyklotrasy. Rozsáhlá zeleň, která se táhne podél říčky Rokytky mi přišla v pražském prostředí vzácná a jako čerstvá máma jsem uvítala i zázemí, které park nabízí jak pro děti, tak pro jejich rodiče (fitness louka). Do petice jsem se zapojila poté co začala BCD group stavět v neupravené části parku – původně jsem totiž předpokládala, že toto neupravené území a sousední plochy jen čekají na kultivaci. Realita mě ale nemile překvapila. Nejsem proti výstavbě nových bytů, zdařilou a promyšlenou proměnu brownfieldů na bytové čtvrti s adekvátní občanskou vybaveností naopak vítám. Energii a úsilí pro aktivity okolo petice u mě vycházejí z lásky k architektuře, urbanismu a mé profese UX designéra.
Lucka Hanzlíčková
Lokalita: Suomi Hloubětín (YIT)
Proč jsem se stala členem spolku:
Jsem místní patriot a záleží mi na tom, v jakém prostředí žiju. Život a práce v zahraničí (na západě i východě) mi ukázala, jak je důležitá občanská aktivita a zájem o okolí. Samo se nic neudělá, a proto jsem se rozhodla přidat ke spolku. Seznámení s aktivními lidmi v okolí je pak další velmi příjemný bonus!
Něco o mě:
Jsem rodilá Pražačka křtěná Rokytkou se slabostí pro východní Evropu. Vyrůstala jsem v 90. letech v okolí Balabenky, kdy na Kolbenovu ještě nevedlo metro a všude stály tovární haly. Studentský život jsem prožila na Žižkově a Vinohradech, ale po několikaletém životě v zahraničí jsme se s rodinou opět usadili na devítce. Zajímá mě školství, neautomobilová doprava a udržitelný rozvoj města malých vzdáleností. Miluju cestování, ráda lezu po horách a amatérsky zahradničím.
Eva Vodňanská
Lokalita: Zahrady nad Rokytkou I
Proč jsem se stala členem spolku:
Stála jsem u zrodu petice za záchranu Zahrádek, kde jsem se už v tu dobu starala o svůj kousek zahrádky. Po odevzdání petice bylo jasné, že naše „práce“ tím nekončí, ba právě teprve začíná. Mám dvě malé děti a mám zájem na tom, aby se nám tu žilo dobře. I proto jsem se ujala myšlenky na komunitní prostor, který nám tu tolik chybí. Propojuji tak aktivity spolku Rokytka žije a spolku Colben, který se věnuje založení a provozování komunitního centra Colben.
Něco o mě:
Vysočany jsou mým domovem od roku 2015, kdy jsme ještě byli obklopeni více zelení než domy. Pocházím z malé vesničky v Krkonoších a toto místo bylo taková malá vesnička uprostřed Prahy. Založili jsme zde rodinu a když byl starší dceři 1 rok, pronajali si zahrádku v koloniích vedle našeho domu.
Jsem vystudovaná ekonomka, bývalá profesionální tanečnice a maminka dvou malých dětí. Jsem kreativní a umělecky založený člověk. Baví mě hudba, tanec, kreativní činnosti, cestování a ráda mám kolem sebe dobrou společnost. Věřím, že věci se dají změnit, pokud pro to člověk něco udělá.
Marie Kudová
Lokalita: Suomi Hloubětín (YIT)
Jako rodilý Pražák s 2 malými dětmi, jsme s manželem dlouho hledali místo, které je snadno dostupné MHD přesto v přírodě s dostatkem místa pro odpočinek, nebo vyběhání a hraní pro děti. Aktivně jezdíme na kole, chodíme na výlety a trávíme čas s dalšími rodinami a dětmi venku. Hlavním požadavkem bylo, aby si děti později samy mohly jít před dům a bezpečně vyjet na kole, bruslích, nebo mít místo, kde si budou moci jít hrát s kamarády.
Místo okolo Rokytky všechny tyto aspekty splňovalo, přestěhovali jsme se sem v dubnu roku 2020. Během krátké chvíli jsme si místo zamilovali. Do spolku jsem se zapojila, neboť i tady je co zlepšovat. Dětské hřiště v parku máme, ale v létě je suché, prašné a zasloužilo by si více stínu. Až děti povyrostou, bude jim hřiště „malé“, chybí tu místa na míčové hry nebo aktivity pro starší školní děti…
Již teď bychom uvítali místo, které by spojovalo jednotlivé developerské projekty okolo parku Zahrádky, není kde se potkat, opéct buřty, zapálit čarodějnice, mít zde nějaké tradice – dětské dny, sousedská setkání… Jako vzor vidím Komunitní Centrum Kotlaska s fungujícími komunitními zahrádkami a veškerými aktivitami kolem, které je nedaleko, na Praze 8.
Hugo Pelikán
Lokalita: Kolbenova – AFI City
Proč jsem se stal členem spolku:
Mám Vysočany rád a přál bych si, aby se nám tu dobře žilo. Praha 9 je již léta v náročné fázi přerodu z průmyslové oblasti na čtvrť obytnou. Věřím, že aktivní občanská společnost je klíčem k tomu, aby se město mohlo zdravě rozvíjet. Sám jsem si při jednání s radnicí a developery vyzkoušel, že vyjednávací síla jednotlivce je slabá. Uskupení aktivních občanů do spolku dokáže být při jednáních adekvátním partnerem.
Něco o mě:
Ve Vysočanech pracuji od roku 2015, o pár let později jsem se sem s rodinou i přestěhoval. Mám rád outdoorové sporty a přespávání v přírodě, zajímá mě architektura, urbanismus a také železniční doprava.
Studoval jsem ve Zlíně, městě kde se skvěle daří dávat bývalým průmyslovým halám nové funkce. Byl bych rád, kdyby se to povedlo alespoň u části našich Vysočanských hal a zachovalo se tak alespoň část genia loci Prahy 9.
Petra Tanskanen
Lokalita: Kolbenova – AFI Tulipa City
Prečo som sa stala členkou spolku:
Nemám rada prístup “nedá sa” a nekvalitne odvedenú prácu. Zároveň verím, že maličkosti sú rovnako dôležité ako veľké rozhodnutia, dokonca môžu ešte viac ovplyvniť náš každodenný život. Pritom každý z nás može spraviť kúsok dobrej veci pre vlastné okolie. Preto sa snažím svojou trochou pár maličkostí posunúť a opraviť. Keď kontaktujete korporácie alebo verejných činiteľov na vlastnú päsť, zistíte, že veci sa hýbu pomaly, ak vôbec. Preto som sa rada stala členkou spolku, kde ľudia spájajú svoje sily a ťahajú za jeden povraz – dobrý povraz.
Niečo o mne:
V Prahe žijem od roku 2013, prisťahovala som sa po štúdiach v Brne. Od roku 2018 žijem vo Vysočanoch, kde ma oslovil ráz novo budovanej štvrte a učarovali cestičky okolo Rokytky. Mám rada divadlo a turistiku. Rada cestujem, a zaujímam sa o verejný a komunitný život, udržateľnú ekonomiku ako i bežnú každodennosť, som faninka verejnej dopravy a mestskej cyklodopravy. A veľmi si prajem, aby sa nám vo Vysočanoch všetkým dobre žilo, naša štvrť má na to potenciál.