Jak Prahu ovlivní intenzivní výstavba "nocleháren"
Pražský development spěje k „výrobě nocleháren“ bez infrastruktury a života. Nefunkční čtvrť s narůstajícím počtem obyvatel, rostoucím počtem automobilů a jejich stále větší nadužívání z důvodu nedostupnosti veškeré infrastruktury. Chybí sportoviště, školky, školy praskají ve švech, volnočasové prostory nevznikají. Předražené partery developeři umístí tam, kde se nehodí byty, obec tu nevlastní vůbec nic – jen pár ojedinělých pozemků, které z rozličných důvodů nešlo po revoluci prodat nebo o ně nebyl zájem.
Pokud nezasáhne město a nezačne proces výstavby řídit tak, aby kromě tisíců bytů vznikla i standartní vybavenost a zázemí odpovídající aglomeraci o velikosti okresního města jako je třeba Mladá Boleslav, převálcuje bytová výstavba jakékoli jiné funkce.
Proč vybavenost nevzniká? A kdo je za to zodpovědný?
Veškerou zodpovědnost za rozvoj obce nese Městská část – zastupitelé, zvolení radní a starosta. Ti se nás však snaží udržet v mylné představě, že rozhodovat nemohou a že tato role je na magistrátu. Po několik let důkladně a pozorně sledujeme, jak probíhá rozhodování v Praze, účastníme se tohoto rozhodování a často se je snažíme ovlivnit ve prospěch naší čtvrti.
Závěr je naprosto jednoznačný: o městské části rozhoduje především koalice – tedy většinová část zastupitelů, které nelze přehlasovat. V případě Prahy 9 je to primárně starosta, který většinu zásadních rozhodnutí sám iniciuje nebo nakonec posvětí. Je obklopen týmem, který dává podněty a zpětnou vazbu, rozhodnutí ale jen málokdy zvrátí.
Magistrát především rozhoduje o metodikách a strategiích, koncepcích a pravidlech či koordinaci. Pokud však není vůle městské části tyto pravidla respektovat, není příliš velká šance je uvnitř obce prosadit. Jako poradní orgán slouží zastupitelům Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Ten vytváří koncepční materiály a analytické nástroje pro rozhodování. To, jestli je ale nakonec zastupitelé využití a respektují, je jen čistě jejich vůle.
Kvalitu obytného prostředí je možné odvodit od míry spokojenosti obyvatel skrze jejich názory na život ve městě nebo na základě objektivních dat, které poukazují na stav obytného prostředí. Spokojenost obyvatel je založena na souladu mezi potřebami, preferencemi a aspiracemi domácností a vlastnostmi obytného prostředí. Nízká míra spokojenosti je naopak reakcí na neadekvátní vlastnosti obytného prostředí nebo jeho probíhající nevhodnou transformaci a může vyústit až v rozhodnutí se odstěhovat.
Dobrý den,
souhlasím s argumenty, dokonce si myslím, že situace je mnohem horší, než jak je naznačeno v článku. Podobný nerozvoj se týká většiny výstavby v Praze.
V současné době probíhá skrze developerské projekty monetizace veřejného prostoru jakoby výstavbou bytů, ovšem bez adekvátního rozvoje infrastruktury a občanské vybavenosti. Cílem developerů není aby lidé měli kde bydlet a kvalitně bydlet, ale prodat jim co nepředraženější m2 bez zájmu o to, jak kvalitní bude v dané lokalitě život pro jejich klienty a okolní zde již bydlící spoluobčany. Tedy vzniká paskvil, který není ani příjemný k životu a ani dlouhodobě udržitelný. Město nabobtnává, ovšem nevznikají ani nové zkapacitnění MHD a ani IAD, tam je situace dokonce záporná, když se ještě již postavené komunikace ztenčují a zhoršuje se tak jejich propustnost.
Celé město přestává dávat smysl a pravidelně padá dopravně do kolapsu, přestává být přívětivé k životu. Chybějící občanská vybavenost např na Praze 9 pak celou situaci ještě více komplikuje.
Děkuji za pozornost.
Tony