Často kladené otázky – Výzva k záchraně zahrádek

Na co se nejčastěji ptáte v souvislosti s iniciativou za záchranu zahrádek u parku Zahrádky jako rozšíření veřejné zeleně rekreačního centra rozvojové čtvrti:

Jste proti výstavbě bytů?

Ale vůbec ne, nejsme zastánci směru “not in my backyard”. Plně chápeme problémy pražské bytové politiky, sami jsme si zdlouhavým hledáním bytu prošli. Naše čtvrť však nabízí mnoho obřích bytových projektů (Harfa Park a Nová Elektra od Finep, Tesla Hloubětín od Central Group, projekty kolem Kolbenovy o mnoha etapách od Skanska, CPI, AFI a YIT, v procesu revitalizace je i celý areál Pragovka), které přinesou tisíce nových bytů, a také tisíce lidí hledajících zeleň pro aktivní relaxaci a procházky. Stavby na tzv. brownfieldech jsou naopak velmi žádoucí a vítané, stavba na zeleni, pokud je kolem množství zastavitelných nezelených ploch, nikoliv. Navíc zeleni, která se nikde jinde v celé čtvrti nenachází.

O jakém pozemku se vůbec bavíme?

Jedná se o několik pozemků, na kterých aktuálně (do března 2023) hospodaří Český zahrádkářský svaz č. 99. Pro zjednodušení se zaobíráme dvěma hlavními pozemky – č. 1805/1 a 1805/3 k.ú. Vysočany (online náhled např. zde: https://www.ikatastr.cz/). Jedná se o pozemek mezi ulicí Modrého a Rokytkou, přiléhající k dětskému hřišti (hrad), obehnaný různobarevným plechovým plotem. Zastavitelné jsou však pozemky nejen zahrádek, ale celé poloviny meandru Rokytky podél Modrého od ulice Nepelova přes zahrádky, silnici vedoucí parkem, projekt BCD až po fitness louku za zahradnictvím. 

Proč by se nemohlo stavět zrovna na tomto pozemku?

Jedná se o poslední území zahrádkářské kolonie, která se původně rozprostírala po celém meandru Rokytky včetně území parku Zahrádky. Jde o nikdy nezastavěnou a nekontaminovanou půdu, která v okolí říčky spadá pod nejvyšší stupeň ochrany tř. I a měla by být z půdního fondu vyjímána jen pro stavby zásadního veřejného významu (týká se např. větších dopravních staveb). Na území celých zahrádek se nacházejí chráněné druhy živočichů, část je součástí územního systému ekologické stability. Dle návrhu, bohužel zatím neschváleného, metropolitního územního plánu Prahy zde má být nezastavitelná zeleň, aby byl chráněn meandr řeky. Naše čtvrť nabízí mnoho vhodných zastavitelných ploch. Neexistuje logický důvod, proč zastavovat zrovna tento pozemek, který jako jediný může poskytnout funkci ekologickou, ale i rekreační.

Vždyť vedle stojí domy, tam Vám zastavěnost nevadí?

Veškerá výstavba v okolí dnešního parku byla realizována developerem BCD. Projekt Zahrady nad Rokytkou v Nepelově ul. byl první etapu výstavby v okolí meandru Rokytky a vznikl několik let před vznikem cyklostezky i parku Zahrádky. Nebyl vybudován na zeleni, ale na místě bývalého překladiště ČKD (k historii čtvrti např. článek spolku Arnika. Domy v ulici Modrého a Sousedíkova již vznikly na náspu původní vlečky, kde bylo zbytečně vykáceno obrovské množství zeleně bez adekvátní náhrady. Nově postavené domy v ulici Ivana Hlinky mají nejvíce negativní dopad na rekreační plochu, zastavěno bylo území původních zahrádek, které mohly sloužit jako rozšíření nedostatečného parku. Během výstavby byly vykáceny i stromy stínící dětské hřiště, příjezdová silnice parkem absolutně znehodnotila vedlejší městský pozemek, jenž se silnicí uprostřed může stěží hrát roli zklidňující zeleně. Nechceme, aby se totéž opakovalo. Projekt v parku je navíc uzavřený a neprůchozí, obehnaný zdmi garáží a nepřinesl do centrálního veřejného parku žádnou vybavenost.

Jaký je problém v územním plánu? Proč se tu může stavět?

Stávající územní plán byl schválen v roce 1999, kdy v oblasti téměř nikdo nebydlel a nacházely se zde především opuštěné a nevzhledné chátrající průmyslové areály. Překotný vývoj bytové výstavby v posledních dvou desetiletích a enormní nárůst počtu obyvatel způsobily, že potřeby území se rapidně změnily. Nový Metropolitní plán Prahy je často kritizován a má své slabiny, nicméně v tomto případě chrání poslední zeleň pro potenciální rozšíření veřejného prostoru jako zahrady, a tedy současný stav chrání. Vzhledem k množství různých zájmů je však nepravděpodobné, že by plán pro celou Prahu byl brzy schválen, proto požadujeme dílčí změnu již nyní v souladu s tímto návrhem.

Momentálně je pozemek stejně nepřístupný, co se výkupem změní?

Zahrádkářský svaz dostal z pozemku výpověď k březnu 2023, místní zahrádkářská kolonie tedy definitivně zanikne. Tím se však otevírá příležitost získat pozemek do veřejných rukou a využít ho pro rozšíření zeleného centra čtvrti, zachování ekologické a klimatické funkce a přírodního charakteru a využití prostoru pro různé chybějící veřejné funkce, např. vytvoření komunitní zahrady, školní zahrady blízké školy U Elektry, které zeleň bude dlouho chybět, vybudovat tu skautskou klubovnu atd. Cílem naší iniciativy jsou zahrádky otevřené všem a zachování jejich důležité funkce stabilizace místního ekosystému, tedy aby nadále sloužily jako zázemí pro živočichy a podpora přírodní rozmanitosti.

Proč nenecháte vlastníka, ať si s pozemkem dělá, co chce? Nemáte respekt k soukromému vlastnictví?

Od počátku hájíme zájmy obou stran. Hledáme řešení, které by respektovalo potřeby vlastníka i veřejného prostoru centra čtvrti. Jednáme s majitelem i s radnicí a hledáme řešení, které by nebylo na úkor žádné strany. Zástupci církve potvrzují, že potřebují finance na opravu kláštera a pasivní příjem. To lze však zajistit i jinak než likvidací cenného pozemku uprostřed parku čtvrti o velikosti krajského města, což by způsobilo nevyčíslitelnou a nenahraditelnou ztrátu pro budoucí generace. Je potřeba dívat se na letitou a stabilizovanou kvalitní zeleň jako na hodnotu, kterou nelze vytvořit ze dne na den vysázením pár mladých stromů. Navíc natolik cenný přírodní prostor dnes už uprostřed města vytvořit spíše nedokážeme. Navrhujeme tedy řešení, kdy církev získá potřebné prostředky jinak s ohledem na to, že restituční pozemky byly náhradními pozemky a dominikáni zde nepůsobili. Stejně tak tedy poslouží jiný pozemek nebo prostředky z fondů na opravu památky nebo podporu klimatického plánu Prahy.

Proč si myslíte, že má park Zahrádky nedostatečnou rozlohu, mě se zdá pěkný.

Park Zahrádky vznikl před pár lety, je relativně nový. I přesto se stal oblíbenou výletní destinací převážně pro rodiny z celé Prahy i okolních měst. Současný počet obyvatel čtvrti bude několikanásobně větší, rekreační zóna u Rokytky tak postupně bude sloužit čím dál většímu počtu lidí. I pokud k parku Zahrádky připočteme zatím nerevitalizované plochy, jeho plocha je na takový nápor návštěvníků absolutně nedostačující. Park Přátelství na Proseku (kde žije cca 16 tisíc lidí) byl vloni rozšířen na více než 12 ha, park Zahrádky má aktuálně něco přes 3,5 ha, zrevitalizováním a připojením některých veřejných ploch je možno docílit maximálně cca 5 ha. Zatím zastavitelná část pozemků současné zahrádkářské kolonie přináší cenný hektar navíc, navíc jde o zeleň, kterou již jinde, ani v okolí Rokytky a zeleného centra nenajdeme.

Podepsal jsem již dřívější petici, čím se liší tato výzva?

První elektronická petice, která vznikla na začátku roku 2021 pod názvem „Petice proti nekoncepční výstavbě ve Vysočanech“ získala zhruba 600 podpisů. Ta již požaduje ochranu zahrádek jako důležitého přírodního území čtvrti. Na ní navazující “papírová” petice za záchranu zahrádek jako veřejné zeleně byla podána v září roku 2021 s téměř 2100 podpisy na Magistrát hl.m.Prahy (č.j. MHMP 518848/2022), kde byla i projednána bez významnějších následných kroků ve veřejném zájmu obyvatel dotčeného území. Jejím dalším vyřízením byl pověřen radní Hlubuček. Ten však ve své funkci krátce po svém písemném vyjádření k petici ve své funkci nedobrovolně skončil. Z důvodu následných voleb a dlouhého povolebního vyjednávání na magistrátu nebylo ve věci záchrany zahrádek učiněno na magistrátu nic.  O vánocích začal developer aktivně jednat – ukončil nájemní smlouvy zahrádkářů a oznámil záměr demolice zázemí s plánem území zastavět. Je tedy nezbytný nový impuls pro nové vedení města i městské části, kde rovněž došlo k obměně radních, aby se zastupitelé i úřady věcí intenzivně zabývali. Tímto impulzem bylo v první fázi společné prohlášení místních SVJ a zájmových spolků, které požaduje pozastavení výstavby v jediné klidové rekreační zóně čtvrti, zajištění potřebné koncepce dalšího rozvoje území tak, aby byly zajištěny potřebné veřejné funkce, infrastruktura a vybavenost. Na tento krok navazuje celopražská výzva k okamžité ochraně a trvalé záchraně území jako veřejné zeleně, která je možná naší poslední šancí ještě situaci ovlivnit. Viditelný zájem veřejnosti, a tedy velké množství podpisů u této výzvy, může podnítit naše zastupitele a přesvědčit je o tom, že se nemusejí obávat vynaložit na záchranu zahrádek veřejné prostředky. Prosíme Vás proto, abyste nás podpořili. Podepište výzvu a pomozte ji také šířit dál. Můžete se tak stát součástí smysluplné iniciativy lidí, kterým záleží na životním prostředí i kvalitě života v Praze nejen nás, ale i budoucích generací.

To je všechno pěkné, ale nějak mě to nepřesvědčilo. Máte nějaké další argumenty?

Neustále hledáme nové argumenty, jak obhájit naše přesvědčení o tom, že záchrana zahrádek jako zeleně pro celou čtvrť i návštěvníky parku dává smysl. Nasbírali jsme jich už velkou spoustu, průběžně je sdílíme na webových stránkách www.parkzahradky.cz a FB spolku Rokytka žije, který se dlouhodobě zaměřuje nejen na ochranu zeleně, ale i zájmy obyvatel a kvalitu života v rozvojové čtvrti Vysočan. Máme např. nezávislou odbornou studii zadanou městskou částí Praha 9, která nám dává plně za pravdu v souvislosti s nedostatkem zelených ploch a přetížení ulice U Elektry. Máte další otázky či návrhy? Rádi vyslechneme Vaše postoje a podněty a poskytneme informace, které Vás zajímají. Chcete nám pomoci aktivně a zapojit se? Neváhejte se nám ozvat na náš mail info@parkzahradky.cz.